Jim Mielke sestrojil černobílý dotykový displej, který se může stát nedílnou součástí našich těl a umožní nám komunikovat s elektronickými zařízeními. Plochá ohebná destička se voperuje těsně pod kůži. S okolím komunikuje pomocí technologie Bluetooth a napájí ji palivový článek, který vyrábí elektřinu z glukózy v krvi. Tu do něj přivádí a odvádí plastikové trubičky, které je třeba napojit na krevní oběh.
Mielkeho vynález možná přispěje k další miniaturizaci počítačů, jejíž hlavní překážku nyní tvoří nezbytná velikost klávesnice určená rozměry lidské ruky. Integrovat ji přímo do našeho těla by jistě bylo řešení, byť dosavadní umístění na předloktí znemožňuje užít obou rukou pro mačkání tlačítek. Ale třeba na břiše? Na druhou stranu jde o nebezpečný milník na cestě k našemu úplnému elektronickému sledování a ovládání, který navíc budeme sami rádi vyžadovat. Takové zařízení má i potenciál ovlivňovat naše životy, zvláště dojde-li k úplnému propojení všech elektronických zařízení v našem okolí, o čemž se ostatně již delší dobu hovoří. Drobná a nejspíš žádaná vylepšení umožní displeji pod kůží sledovat hladinu krevního cukru, popř. i dalších látek. Jistě nebude problémem začít sledovat tlak a tepovou frekvenci. Lékaři bychom všechny údaje mohli předávat bez našeho vědomí třeba mobilním telefonem…
Čip v nás by mohl samostatně komunikovat se všemi přístroji v naší domácnosti. Podle obsahu lednice a stavu našeho těla by třeba objednával ty správné potraviny. Anebo ve spolupráci s televizí by mohl vybírat takové programy, které by pro nás byly díky našemu rozpoložení v ten okamžik vhodné. Jste si úplně jisti, že přeháním? . Zatím jde sice jenom o prototyp a plány na jeho uvedení na trh doposud neexistují. Jistě se však brzy objeví!
Zájem o takové zařízení by mohla zvýšit i další možnost současného užití. Mielkeho displej můžeme používat i jako proměnlivé, popř. pohyblivé tetování.
Merlin111 19.3.2008: Je to celkem zajímavá technologie. Nejsem si však jist, jestli bych chtěl, aby součástí mého těla byl například mobilní telefon. Nedovedu předstastit ty starosti se zámkem klávesnice, eventuelně utrpení z náhodného zvonění v případě poruchy. Ze všech budoucím možností téhle technologie je nutno brát v ohled také negativní vlivy jako je omezení svobody a případně i osobní suverenity.
Mišan 27.9.2010: Vyrobit dokonalé roboty se nám nedaří, tak tedy zrobotizujeme sami sebe. Čip za mne bude "vybírat programy v televizi, nebo rozhodovat o tom co mám či nemám konzumovat". To je počátek toho o co se už snažili různí "vědci" a co by jistě vedlo k degeneraci lidské rasy. Tento svět je řízen blázny, kteří dříve nebo později uvedou lidskou populaci ke zkáze a pak to mohou na světě převzít opice. Jsou sice stupněm vývoje dost daleko za člověkem, ale alespoň nebudou pod sebou řezat větev.Už dnes je naprosto zřejmé, že mamon je neštěstím pro lidi. Hromadění majetku je zrůdnost, copak nemáme všichni jen jednu díru do zadku? Nechci obhajovat jakoukoliv diktaturu, ale řídíc se přírodními zákony, musíme si přiznat, že v přírodě veškeré společenské formace, ať jsou to mravenci či sloni mají poměrně silonou diktaturu a sami vidíme jak to třeba těm mravencům prospívá, důkazem k tomu je fakt, že mravenci jsou zde mnohem déle něž sebevědomý a nenažraný člověk. Kdysi tvrdili naši spojenci v SSSR, že ovládnou vesmír a kdysi k tomu řekl jeden učený člověk, že mravenec, který prohlásí, že ovládne evropu má pro to větší předpoklady. Stále utrácíme za vesmírný výzkum, ale ani vesmír nemá tu schopnost, aby přemístil nějaké těleso z jednoho konce na druhý. Nebylo by tedy rozumnější zabývat se především obecným blahobytem a řekněme zrovnoprávněním všech ras a národů? Nebylo by lépe vytvořit společný jazyk na celé zemi, bez ohledu na třeba angličany, kteří sice díky svému vývoji dokázali násilím ovládat a ždímat cizí země, ale stále jsou to gentlemani? Používejme konečně zdravý rozum, není snad ani slušné povyšovat úroveň vývoje a mamon nad lidské a přírodní zákony. Nevím jak bych svůj příspěvek ukončil, snad slovy jedna zeměkoule, jeden lid. Mějme se rádi a zaměřme své snažení ke zdokonalování našeho života.
Mišan 12.3.2011: Displej pod kůží? V posledních letech dochází ve společnosti ke stále novým situacím, které jsme dosud neznali. Množství těžkých havárií, dnes už i na lyžích jsou řešeny hledáním viníků. Také trestných činů přibývá jak houby po dešti. Snad je to také tím, že lidí na planetě přibývá a s tím přibývá i zbytečných úřednických míst. Zavedením nějakých čipů řekněme třeba i pod kůži by znamenalo, že se omezí zbytečná agenda, lítání po úřadech a jistě by to bylo i ve prospěch snížení kriminality. Takový čip by byl nejen občanským průkazem, ale i pasem, řidičákem, dokladem o dosaženém vzdělání, bankovním spojením, bezhotovostní platbou a jistě ještě mnoho dalších využití by se našlo. Čip by se dal upravovat bez dalších operací, tedy přidávat další informace a pozměňovat informace současné. Je to sice určité omezení, řekněme svobody, ale když vezmeme v úvahu, že takový čip by nás také chránil před lumpy a darebáky, tak je tato nesvoboda stravitelná. Možná, že její zavedení z počátku pouze pro dobrovolné zájemce, ale se všemi funkcemi by samo přilákalo všechny ostatní. Postačí když takový číp zachrání někomu peníze, nebo pomůže uchránit zdraví a každý jej bude chtít a ti co jej chtít nebudou, to jsou ti kteří ohrožují jednotlivce i celou společnost. Jen bych chtěl říci, že takový čip by po nějakém jednoduchém zásahu mohl platit na celém světě, dnes se státy združují v únie a už brzy pochopí, že jsme především světoobčané a jakákoli státní zřízení jsou jen na obtíž a vyhazování peněz. Když se tak zamyslím co všechno by se dalo pomocí čipů vyřešit až se mi z toho točí hlava, stačí jen udělat čip o dostatečné paměti, a to už dnes není problém tak to vyřeší snad úplně všechno.
akademon.cz 12.3.2011: Cesta do otroctví se snadná, pohodlá a nabízí zdánlivá jednoduchá řešení složitých problémů. Pro zájemce o tuto problematiku vřele doporučuji knihu nositele Nobelovy ceny Friedricha Augusta Hayeka Cesta do otroctví.
