Přes sedmdesát pět let řešili paleontologové záhadu, do které z říší života patří zkamenělina stará přes půl miliardy let. Dickinsonia (viz obr.) vypadá jako článkovaná placka o průměru až 140 cm. Ze stavby těla nelze rozhodnout, zda jde o mnohobuněčného živočicha, houbu nebo přerostlého jednobuněčného tvora. Největší současní jednobuněční dorůstají až 25 cm, takže v prostředí s mnohem nižší konkurencí není vyloučeno, že mohli dorůst i výrazně více. Nyní nalezené stopy cholesterolu jednoznačně dokazují, že Dickinsonia je zvíře. Tyto sloučeniny jsou pro živočichy typické a v jiných říších organismů je nenacházíme. Chemickou strukturu najdeme na obrázku u dalšího odstavce.
Rod Dickinsonia žil v nejmladším období proterozoika (starohor), zvaném ediakar (před 635 až 542 miliony let). Potíže s výzkumem popisuje Ilya Bobrovskiy z Australian National University: „Problém byl, že nejprve jsme museli najít fosilie Dickinsonie, které ještě organické sloučeniny obsahovaly. Většina vrstev s takovými zkamenělinami, jako např. ediakarská formace v Austrálii, byly vystaveny vysoké teplotě, tlaku i zvětrávání. V důsledku toho byly stopy organických sloučenin zcela zničeny.“ Vhodné Dickinsonie nalezli výzkumníci ve vysokých útesech v pustých končinách na pobřeží Bílého moře. Ohrožován medvědy i komáry, vytesal německo-rusko-australský tým obrovské kusy kameny za pomoci horolezecké techniky.
Krátké video Australian National University o výzkumu Dickinsonii.
Honza 1.10.2018: Jaký Ilya Bobrovskiy, proč mrvíte ruská jména anglickým přepisem, je to přeci Ilja Bobrovskyj.
2.10.2018: Píši jméno ve tvaru, ve kterém ho používá jeho nositel. Jako spoluautor publikace je uveden Ilya Bobrovskiy z Australian National University.
