Profesor chemie Wuzong Zhou ze skotské University of St Andrews zjistil, že některé z uhlíkových klastrů, které způsobují žluté zabarvení plameny svíčky, mají strukturu diamantu. Každou sekundu jich v plameni vznikne asi 1,5 milionu. Kromě diamantu v plameni svíčky najdeme ještě klastry amorfního uhlíku, fullereny i grafit, tedy prakticky všechny možné modifikace uhlíku. Studiem chemických procesů při hoření svíčky se zabýval již Michael Faraday, jehož knihu „The Chemical History of a Candle“ (Chemická historie svíčky) by si měl přečíst každý zájemce o chemii. Bude zajímavé zjistit, jaké je struktura klastrů uhlíku, které způsobují oranžové-žluté zbarvení plamene hořícího dřeva. Jeho barva je více do červena, leckdy až výrazně oranžová. Uhlíkové klastry v něm mají jinou velikost a možná i strukturu.
Lubino 23.8.2011: Tak pokud vím, žluté zabarvení plamene způsobuje sodík, který je v podstatě všudepřítomný a stačí jen stopy sodíku a plamen (jakýkoliv) se barví do žluta. Stejně tak barví stroncium červeně, lithium karmínově, bor zeleně, draslík fialově, vápník cihlově červeně, atd. Tím samozřejmě nepopírám vznik uhlíkatých clusterů v plameni. Ale zbarvení plamene má na svědomí sodík. Ať se pan profesor na mně nezlobí.
akademon.cz 24.8.2011: Rozdíl mezi barvou jakéhokoli plamene při hoření materiálu s obsahem uhlíku a světlem sodíkové výbojky je snadno rozeznatelný na první pohled. Žluté a červené tóny v zabarvení plamene svíčky, dřeva, uhlí atp. skutečně způsobují zejména uhlíkové klastry nebo, jak se nyní říká, nanočástice.
Lubino 23.8.2011: No, otázkou potom je, jaký příspěvek k výsledné barvě způsobí clustery a jakou měrou přispívá sodík. Výsledkem pak může být jiný odstín barvy. Pomiňme sodíkovou výbojku, ale i ve dřevě a dalších materiálech sodík je a už jeho stopové množství způsobuje žluté zbarvení plamene s vlnovou délkou kolem 589 nm. Je na tom založeno také jedno z jeho analytických stanovení pomocí emisní spektrofotometrie. Právě u této metody je sodík prvkem, který má jeden z nejnižších (ne-li vůbec nejnižší) detekční limit ze všech prvků. Na druhé straně se přiznám, že to, že uhlíkaté clustery mohou barvit plamen, je pro mne novinka. No, člověk se prostě učí pořád :-)
nuclear 6.9.2011: Potřeboval jsem asi před rokem vyrábět rozžhavené uhlíkové částice, které jsem potom vháněl do jiného pokusného zařízení. Pro informaci, kde tyto částice vzít, jsem se musel zatoulat až na server prodávající trampské a zálesácké potřeby - a tedy i petrolejové lampy. Petrolejka svítí nejvíce pouze tehdy, když je seřízena na největší emisi těchto rozžhavených uhlíkových částic - když není, tak čoudí, málo svítí, a částice jsou nikoli rozžhavené ale studené - tedy černé :)
akademon.cz 9.9.2011: Okolo pulsaru PSR J1719-1438 v souhvězdí Hada obíhá ve vzdálenosti 600.000 km malá, ale těžká planeta o průměru 60.000 km. Zjistil to z modulace jeho pulsů prof. Matthew Bailes ze Swinburne University of Technology v australském Melbourne se svým mezinárodním astronomickým týmem. Jde o pozůstatek hvězdy – bílého trpaslíka, kterému sousední pulsar vysál naprostou většinu hmoty. Planeta je o něco těžší než Jupiter, přestože je výrazně menší. Z její vysoké hustoty usuzují objevitelé, že je převážně tvořena uhlíkem se strukturou diamantu. Celý systém je od nás 4.000 světelných let vzdálen.
