Polyetylen představuje nejrozšířenější polymer. Jeho značná chemická stabilita se stává nevýhodou v okamžiku, kdy se ho potřebujeme zbavit. Zajímavou metodu, jak ho rozštěpit na podstatně menší uhlovodíkové molekuly využitelné jako paliva či mazadla, vyvinul Xiangqing Jia se svými kolegy z Šanghajského ústavu organické chemie Čínské akademie věd. Jednoduše řečeno, část polymerní makromolekuly polyetylenu opakovaně za pomocí katalyzátorů nahrazují krátkou uhlovodíkovou molekulou. První krokem je dehydrogenace (odštěpení atomů vodíku) jak z molekuly polyetylenu, tak nízkomolekulárního uhlovodíku. Na obou molekulách tak vznikne mezi atomy uhlíku dvojná vazba. Způsobí to katalyzátor tvořený organickou molekulou s obsahem iridia. Další katalyzátor tvořený směsí oxidu rhenistého Re₂O₇ a hlinitého Al₂O₃ spustí standardní chemickou reakci, kterou nazýváme metateze. Během ní se navzájem zamění části dvou molekul. Její průběh schematicky vidíme na obrázku. Dlouhou část molekuly polyetylenu na jednu stranu od dvojné vazby nahradí výrazně kratší uhlovodíkový řetězec z menší molekuly. Posledním krokem je opětná hydrogenace dvojných vazeb, při které se obnoví původní struktura iridiového katalyzátoru. Tento postup lze opakovat mnohokrát po sobě, až z původního polymeru získáme směs lehkých nasycených uhlovodíků.