Málokdo asi pochybuje o tom, že rýže (Oryza) je jednou z nejdůležitějších plodin. Zejména pro Asii. Od roku 1962 se počet lidí na tomto kontinentu více než zdvojnásobil. Produkce rýže vzrostla o 170 procent, ale rozloha půdy, na které je možné rýži pěstovat, se zvětšila jen o 30 procent. I proto se začalo s projektem stanovení nukleotidové sekvence genomu rýže, čili přečtení její dědičné informace. Z pochopitelných důvodů se na tento projekt soustředili Asiaté. Japonci se zapojili do programu soukromé biotechnologické firmy Syngenta, se sídlem ve Švýcarsku a Číňané vytvořili specializovaný ústav v Pekingu v Čínské Akademii věd. Kromě toho vznikl v USA Ústav IRRI (International Rice Research Institute), který získal prostředky z různých nadací a jehož důležitá součást je na Filipinách. V dubnovém čísle časopisu Science vyšly vedle sebe dva reporty, přinášející sice neúplnou, ale přesto zhruba dokončenou nukleotidovou sekvenci genomu rýže. Syngenta studovala rýži sp. japonica, Číňané rýži sp. indica.
