Tisková zpráva AV ČR: Již podruhé letos slavila mimořádný úspěch Mgr. Martina Nádherná z Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Po ocenění v soutěži MŽP ČR „Chytrá řešení pro životní prostředí“ převzala v úterý 6. září 2011 na Francouzském velvyslanectví v ČR z rukou prof. Jeana-Marie Lehna diplom za první místo v soutěži pojmenované po tomto nositeli Nobelovy ceny za chemii. V obou případech zaujala mladá česká vědkyně odbornou porotu svým projektem nových bezpečných nehořlavých Li-ion baterií.
Cenu Jeana-Marie Lehna (dříve Cena za chemii) vypisuje tradičně Francouzské velvyslanectví v ČR ve spolupráci s firmou Rhodia ČR. Za výzkumné práce v rámci doktorandských či magisterských studií uděluje velvyslanectví každoročně vědecké ceny mladým badatelům i z dalších oborů – farmacie, medicíny, jaderné fyziky, informačních technologií... Letos bylo oceněno 24 laureátů. Ceny jsou spojeny s finanční prémií a u těch nejlepších i se studijním stipendiem na měsíční výzkumnou stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.
„Posilování bilaterární spolupráce ve výzkumné oblasti je jednou z priorit Francouzského velvyslanectví v České republice,“ zdůraznil při slavnostním ceremoniálu v prostorách Buquoyského paláce v Praze velvyslanec Francie v ČR Pierre Lévy. Profesor Jean-Marie Lehn pak připomněl letošní Mezinárodní rok chemie a poznamenal, že francouzské vědecké ceny nyní obdržela mladá „badatelská smetánka“.
Mgr. Martina Nádherná zkoumá iontové kapaliny, které jsou netěkavé a používají se do baterií. Výhodou takových baterií – např. do elektromobilů – je, že jsou nehořlavé a k životnímu prostředí přátelské. Na Cenu Jeana-Marie Lehna je badatelka velmi hrdá. Jak řekla ČTK, zpětně nyní vidí, že její čtyřletá práce byla k něčemu. Francii má ráda a nebránila by se spolupráci s nějakou francouzskou firmou. Podle ČTK Martinu Nádhernou mrzí, že Česká republika vědu více nepodporuje, a to nejen chemii, ale i fyziku či medicínu. Nediví se proto, že mnoho mladých lidí odchází do zahraničí. V Česku totiž mají značně snížený přístup ke grantům. Mladý vědec prakticky nemá šanci grant dostat a musí se připojit k některému staršímu kolegovi.
akademon.cz 12.9.2011: Lithiové akumulátory se v současné době jeví jako nejslibnější zdroj energie pro elektromobily. Proto se jejich výzkumu věnuje mnoho laboratoří a zprávy o jejích nových výsledcích jsou takřka na denním pořádku. Chemici z Clemson University a Georgia Institute of Technology pod vedením prof. Igora Luzinova testují možnosti využití alginátu, polysacharidu z řas, který se užívá i pro ztužování zmrzliny, jako elektrodového materiálu. Tým vedený Hansanem Liuem, Gilbertem Brownem a Paransem Paranthamanem z Oak Ridge National Laboratory si mnoho slibuje od využití oxidu titaničitého. Postup mgr.Nádherné, která pracuje s kapalnými látkami, může výrazně prodloužit životnost akumulátorů. U kapalin těžko může dojít k porušení struktury, což je u pevných elektrod běžné. Základním problémem zůstává teplo, které se uvolňuje při průchodu proudu, tzv.Joulovo teplo. Pouhý jeden kilogram materiálu může při elektrochemické reakci uvolnit dostatek elektřiny pro pohon elektromobilu na stovky kilometrů. Pokud takový článek skutečně postavíme, roztaví se. Velkou část hmoty akumulátor potřebujeme jen na to, abychom jeho proudovou hustotu udrželi na přijatelné úrovni.
