Některé chromozomy se nepodřizují hře náhody a aktivně využívají mechanismus dělení buněčného jádra, aby přednostně přešly do vznikající pohlavní buňky. Zvyšují tak šanci na přežití dědičné informace, kterou nesou. Genetici hovoří o meiotickém tahu (meiotic drive).

Chromozomy (angl. chromosomes) jsou speciální párové struktury v jádře buňky, které zajišťují rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Po obarvení je rozeznáme mikroskopem. Tvoří je bílkoviny pojmenované histony obmotané řetězci deoxyribonukleové kyseliny. Pro každý živočišný druh je počet, velikost a tvar chromozomů stálý. My jich máme 23 párů, po jednom z každého páru od otce, nebo od matky. Mikroskopický snímek obarvených mužských chromozomů vidíme na obrázku vlevo nahoře (National Human Genome Research Institute, Public domain, via Wikimedia Commons).

Pohlavní buňky živočichů obsahují pouze jednotlivé nepárové chromozomy, aby splynutím spermie a vajíčka vznikla kompletní párová chromozomová sada. Vznikají speciálním dvojitým buněčným dělením zvaným meióza (angl. meiosis). Nejprve dojde ke zdvojení každého chromozomu, které následuje dvojímu dělení buňky. Výsledkem jsou čtyři buňky s jedinou sadou chromozomu, tzv. haploidní. Ze dvou vznikne vajíčko, zbylé dvě zaniknou.

Pro zdvojený chromozom je důležité dostat se na správnou stranu buňky, protože pohlavní buňky vznikají jen z jediného konce původní buňky. Čistě statisticky je pravděpodobnost přechodu do pohlavní buňky 50%. Některé chromozómy při dělení samičích buněk ovlivňují procesy dělení jádra a zvýší svou šanci na proniknutí do vajíčka. Úspěšné chromozomy zvládnou napojit své mikrotubuly na správný konec buňky. Mikrotubulem nazýváme vlákénko z bílkoviny tubulinu, které připoutá a přitáhne zdvojený chromozom k jednomu či druhému konci buňky.

Na straně buňky určené k přeměně v pohlavní buňku (vajíčko) je membrána více polarizovaná. V důsledku toho uvolňuje bílkovinu CDC42 (Cell division control protein 42homolog), která způsobuje, že na mikrotubuly na opačné straně je navázáno více aminokyseliny tyrosinu. Této asymetrie využívají chromozomy pro určení preferovaného směru pohybu. Myší buňky na počátku meiózy vidíme na obrázku (University of Pennsylvania). Polarizovaná membrána je vyznačena zeleně. Mikrotubuly tvořící dělící vřeténko (angl. spindle) jsou světle šedé až bílé.