Slušný výkon předvedli v laboratoři prof.J.Davida Robertsona z University of Missouri. Připravili strukturované nanočástice o čtyřech vrstvách. Jadérko z radioaktivního aktinia ²²⁵Ac obklopuje směsný fosforečnan lanthanito-gadolinito-aktinitý La_0,5Gd_0,5²²⁵Ac(PO₄)₂. Obaluje ho ochranná vrstva z fosforečnanu gadolinitého GdPO₄. Stabilitu v biologickém prostředí zajišťuje svrchní zlatý povlak. Aktinium 225 je radioaktivní alfa zářičem. Vyzářením jedné částice alfa se mění na francium 221. Již delší dobu se testují možnosti využití alfa záření k léčbě rakoviny. Zatím se k tomu účelu běžně využívá beta nebo gama záření, které má výrazně menší energii, tudíž je méně účinné. Dělící se a rostoucí buňky, což jsou v dospělém těle převážně buňky nádorové, jsou na ozáření mnohem citlivější než běžné tělní buňky. Problém je, že alfa částice, které mají větší léčebný potenciál, se dají velmi snadno odstínit třeba i listem papíru, takže je obtížné jimi působit z vnějšku těla, což je dosud standardní postup. Oproti tomu vhodný zářič alfa musíme vpravit přímo do nádoru. Pokusy s chloridem radnatým ²²³RaCl₂ při léčbě rakoviny kostí poskytly velmi nadějné výsledky. Nicméně radnatý kation je podobný kationtu vápenatému, takže se velmi snadno může chemicky vázat v kostech. Nově připravená nanočástice by měla fungovat univerzálněji. V biologickém prostředí je stálá, takže nehrozí rozpuštění. Na vhodném místě se přichytí pomocí protilátek navázaných na vnější zlatou vrstvu, což je zvládnutá technologie.