Makromolekuly deoxyribonukleové kyseliny v jádrech našich buněk vypadají jako dvojitá šroubovice – dvě vlákna okolo sebe navzájem omotaná. Zjistili to roku 1953 James D. Watson a Francis Crick z dříve naměřené rentgenové difrakční analýzy. Tak velká molekula může samozřejmě vytvářet i jiné struktury (akademon.cz 16.5.2003), např. i čtyři propojená vlákna v oblastech s velkým obsahem guaninu, tzv. G-kvadruplexy. Dosud se to pokládalo spíše za laboratorní kuriozitu, avšak tým prof. Shankara Balasubramaniana z Cambridge University zjistil, že takové struktury vznikají v rychle se množících rakovinných buňkách. Zatím není jasné, zdali jde náhodné zamotání rychle vznikajících vláken DNA, nebo o jakýsi dosud neznámý regulační mechanismus. Ať je to jakkoli, jde o místo, kde se DNA rakovinných buněk podstatně liší od DNA buněk normálních. Bude tedy možné připravit látky, které jeho prostřednictvím budou selektivně ničit DNA rakovinných buněk. Nabízí se další, účinná metoda léčby rakoviny.