Časový posun, kterému jsme vystaveni při cestování letadlem přes několik časových pásem (tzv. jet lag) způsobuje nedostatečnou vnímavost, ospalost a podobné drobné problémy, U většiny lidí trvá tento stav dva a půl dne po přeletu z Evropy do Ameriky a ještě déle po přeletu z Ameriky do Evropy. Podobná situace nastává při letech z Evropy do Asie. Studie z května tohoto roku ukazuje, že potíže způsobuje skutečnost, že na změnu času reagují dorsální a ventrální části suprachiasmatického jádra v mozku , což je jakýsi centrální časoměřič, zcela odlišnou rychlostí. Zjistilo se, že ventrální část, která je nervově propojena na světločivnou oblast, tedy na oční sítnici, se adaptuje velice rychle. Naproti tomu část dorsální k tomu potřebuje několik dní. Látka, která umožňuje přizpůsobení novému světelnému režimu, je nervový mediátor gama-aminomáselná kyselina. Podaří-li se nějakým lékem posílit činnost této látky, mohly by se dorsální a ventrální části rychleji synchronizovat a různé příznaky jet lagu by se výrazně snížily.
akademon.cz 25.10.2016: Krátkodobé vystavení trochu snížené hladině kyslíku by mohl zrychlit synchronizaci mozkových center a tím napomoci k překonání pásmové nemoci. Jak ukázaly experimenty Gad Ashera a jeho kolegů z Weizmannova výzkumného ústavu v izraelském Rehovotu, alespoň u myší to funguje. Koncentrace kyslíku v těle není totiž stálá. Konkrétně v ledvinách laboratorních potkanů je asi o 3% vyšší v aktivním období, jímž je pro ně noc.
