V období prvohor čili paleozoiku vypadala Země zcela jinak než nyní. Většina kontinentů byla na jižní polokouli, Alpy a Sahara neexistovaly a stejně tak tu nebyly suchozemské rostliny. Většina mnohobuněčných organismů žila v moři. Během mesozoika, které následovalo před 250 miliony let, se mořský život rozšířil zcela neobvyklým způsobem. Kromě změn klimatu a zániku celých živočišných společenstev zřejmě hlavní příčinou byla dostupnost potravy. Nárůst počtu a výživnosti složek fytoplanktonu, který je základem moderní mořské fauny, vedl ke vzniku hlemýžďů, mlžů i kostnatých ryb, které opanovaly i moderní faunu. Jako rostliny i fytoplankton přeměňuje sluneční energii na potraviny fotosyntézou. Vzniklo tak okolo tisíce čeledí živočichů. Zatímco v paleozoiku se fytoplankton též nazýval zelené řasy, v mesozoiku byl tento druh planktonu nahrazen různými organismy včetně diatom (rozsivek), které se staly nejhojnějšími představiteli fytoplanktonu a dostalo se mu označení červené řasy. Nedávné studie ukázaly, že zelené řasy obsahovaly více železa, zinku a mědi, zatímco červené řasy měly více manganu, kobaltu a kadmia. To všechno mohlo vést i k diverzifikaci mnohobuněčných organismů, která začala před 250 miliony let.