Blazar je galaxie s velmi aktivním jádrem. Je podobný kvazaru, ale jeho spektrum je hladké bez absorpčních a emisních čar. Je proto nesnadné měřit jejich rudý posuv, a tak určit jejich vzdálenost. V období klidu jádra je však možno u některých vidět hostící galaxii (např. BL Lac, AP Lib), jejíž slabé absorpční čáry dovolují určit její vzdálenost, a tím určit i vzdálenost jejího blazaru. Vzdáleností i zářivým výkonem odpovídají kvazarům. Občas vzplanou na všech vlnových délkách a během několika málo týdnů jeho výkon vzroste až několiksetkrát. Tzn. že zářící oblast nemůže být větší než několik světelných týdnů. Zatímní výzkumy naznačují, že blazary leží ve středu eliptických galaxií, kdežto kvazary ve spirálních galaxiích. Světlo a rádiové vlny z blazarů jsou silně polarizovány, což znamená, že mají velmi silné magnetické pole, jehož intenzita a směr podléhají rychlým změnám. Většina známých blazarů jsou mohutné rádiové zdroje. Maximum jejich záření leží podobně jako u kvazarů v infračervené oblasti spektra. Je to důsledek jejich velkého rudého posuvu.

Dnes je známo kolem sta blazarů Prvým identifikovaným byla BL Lac v souhvězdí Ještěrky (Lacerta), původně považovaná za proměnnou hvězdu. Ještěrka je nenápadné souhvězdí mezi Andromedou a Labutí.