Rozsáhlé nezamrzlé plochy v antarktické ledu označují odborníci jako polynie (angl. polynya, mn.č. polynyas). Objasnit přesný mechanismus napomohli tuleni až nyní. Silná bouře způsobí ochlazení vrchních vrstev vody pod ledem, která klesne dolů. Nahoru vytlačí zhruba o stupeň teplejší vodu z hloubky a led roztaje. „Pozorování ukázala, že současné polynie vznikají kombinací faktorů. Jedním jsou neobvyklé podmínky v oceánu a další je série neobyčejně intenzivních bouří, které vířily přes Weddellovo moře téměř rychlostí hurikánu,“ uvádí první autor publikace Ethan C. Campbell z University of Washington v Seattlu.

Polynie nejsou žádné loužičky. Největší pozorovaná vznikla v září 2017 a dosáhla 50.000 km², což jsou skoro dvě třetiny rozlohy České republiky. O jejich existenci víme z prvních družicových snímků ze sedmdesátých letech. Pro místní zvířenu nejsou bez významu. Představují jakýsi most mezi povrchem ledu a oceánem. Loví v nich tučňáci a nadechují se tuleni a velryby. Kromě satelitních snímků a robotů měli na výzkumu polynií podíl i tuleni dočasně vybavení senzory (viz obr.). Tuleň oproti robotu zvládá plavbu pod ledem lépe a samostatněji.