Není tomu tak dávno, co vznikla genomika jako obor zkoumání zmapovaných genomů a co po ní následovala proteomika jako obor zabývající se strukturou a funkcemi proteinů, které jsou příslušnými geny kódovány. Už tady se díky různým modifikacím proteinů ukázalo, že například v lidském organismu s jeho 35 000 geny se vyskytuje přes 100 000 různých proteinů. Protože většina úprav původně syntetizovaného proteinu byla založena na substituci různými cukernými zbytky - a těch je známo na tisíce, vznikla glykomika jako studium všech sacharidů vyskytujících se nejen na proteinech, ale i například na membránových lipidech. A aby se využilo trendu nyní tak obvyklého v běžném životě, byl i obor zabývající se studiem metabolismu (v podstatě klasická biochemie) nazván metabolomikou, a dokonce obor analyzující přenos informace z informační RNA na protein byl nazván transkriptomikou. Je pravda, že všechny tyto -omiky jsou tak či onak zaměřeny na vznik a šíření chorob, takže získávají podporu z nejrůznějších medicinských pramenů. Dokladem toho je založení Centra biomiky v Londýně 1. dubna tohoto roku, které na pouhých 250 čtverečných metrech hodlá využít granty v hodnotě téměř 350 milionů Kč. Další centra se budují v Singapuru, v Evry ve Francii, v Kobe v Japonsku a zřejmě brzy i v rámci Národních zdravotnických ústavů v USA.
