Elektrický odpor tenké vrstvy sulfidu rheničitého ReS₂ záleží na směru působícího mechanického napětí. Jak vidíme na obrázku, při napínání podél jedné krystalografické osy odpor klesá a při stlačování roste. U druhé krystalografické osy je to opačně. Stlačování vede k poklesu odporu a napínání k růstu. Jako piezorezistivitu označujeme již dříve pozorovaný jev, kdy působení mechanického napětí mění elektrický odpor krystalu. U sulfidu rheničitého záleží na směru působícího mechanického napětí, tudíž jde o anizotropní piezorezistivitu.

Atomy síry a rhenia ve vrstvách krystalu ReS₂ propojují navzájem pevné kovalentní vazby. Mezi vrstvami existují pouze slabé van der Waalsovy vazby, obdobně jako např. u grafitu. Na obrázku vidíme krystalovou strukturu rhenia, přičemž modré jsou kationy rhenia Re⁴⁺, žluté anionty síry S^2-. Šipky označují krystalografické osy, podle kterých je piezorezistivita největší. Experimenty proběhly s vrstvami o síle 8 a 70 nanometrů.

Rhenium je kov jak na Zemi, tak ve Vesmíru mimořádně vzácný, jehož minerál neznáme. Získává se ze znečištění nerostů dalších prvků, hlavně ze sirných měděných rud. Ve Vesmíru připadá jeden atom rhenia na bilion atomů vodíku.

Studium vlivu mechanického napětí na elektrické vlastnosti krystalů přineslo řadu zajímavých výsledků. Např. piezoelektrický niobičnan lithný LiNbO₃ dopovaný železem vykazuje při mechanickém napětí vyšší fotovoltaický proud, a to až o 75% při tahu 10 MPa. Deformace za těchto podmínek činí pouhých 0,005%. Jak vidíme na obrázku, niobičnan lithný je průhledná sloučenina krystalující v trigonální soustavě.