Čidlo z rozsivek

28.3.2012
Zleva doprava: geneticky modifikované rozsivky, jejich fluorescence za přítomnosti ribózy a v její nepřítomnosti (foto Amnis Corp.).

Pomocí genové manipulace vytvořila Kate Marshall se svými kolegy z Pacific Northwest National Laboratory zajímavý biosenzor na přítomnost sacharidu ribózy. Do dobře prostudované mořské rozsivky Thalassiosira pseudonana, vpravili geny pro tvorbu nových bílkovin uvnitř její buňky. Čidlo tvoří komplex tří molekul bílkovin. Prostřední se váže na molekulu ribózy, obě krajní vykazují fluorescenci, jedna v modré, druhá ve žluté oblasti spektra. Fluorescencí rozumíme jev, při kterém molekula po ozáření zářením vhodné vlnové pohltí energie a znovu ji vyzáří při delších vlnových délkách. Např. při ozáření ultrafialovým světlem látka svítí modře. Pokud není přítomna ribóza, oba fluorescenční proteiny jsou blízko sebe. Energie z molekuly bílkoviny s modrou fluorescencí se přenáší na protein se žlutou fluorescencí, takže modré světlo je slabé a rozsivka svítí žlutě. Molekula ribózy se naváže na prostřední molekulu bílkoviny, čímž změní její strukturu. Ooba fluorescenční proteiny se vzdálí a přestanou ovlivňovat. Modrá fluorescence výrazně zesílí. Foto Amnis Corp.

 
Odeslat komentář k článku "Čidlo z rozsivek "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Čidlo z rozsivek " e-mailem

Diskuse/Aktualizace