Pokusy na laboratorních myších ukazují, že vůně potravy přináší organismu informaci, jak naložit s energií, jíž jejím pozřením získá. Po odstranění čichových receptorů nepřibíraly myšky zdaleka tolik, jako jejich kolegyně se zdravým čichem, přestože jedly naprosto shodnou, tučnou potravu. Zjevně existuje významné propojení mezi čichovými receptory a částí mozku, která řídí metabolismus, zejména hypothalamem. Myši bez čichu vyráběly mnohem více tepla pomocí hnědé tukové tkáně. Objevitelé spekulují, že mozek myši bez čichu se domnívá, že je již najedena, takže může více plýtvat. Čich hladových myší je výrazně citlivější než sytých, protože slouží primárně k vyhledání potravy. Porovnání obou typů myší vidíme na obrázku (Céline Riera & Andrew Dillin, UC Berkeley).
