Kukačka obecná (Cuculus canorus, angl. common cuckoo) snáší vejce do hnízd jiných ptáků, kteří o její potomstvo pečují i na úkor svého. To víme všichni. Hovoříme o hnízdním parazitismu. Proč postižení ptáci cizí vejce prostě nevyhodí? Protože je nepoznají od svých. Jak vidíme na obrázku, jediné kukaččí vejce je shodně zbarvené, jen o trochu větší. Kukaččí samička vytváří jediný typ vajec zbarvených podle určitého druhu hmyzožravého pěvce, do jehož hnízd je klade. Populace kukaček produkující vejce určitého zbarvení parazitují vždy na odpovídajícím druhu se stejně zbarvenými vejci. V úvahu přichází rákosník velký, pěnkava jikavec, konipas bílý, pěvuška modrá, linduška luční, červenka obecná, rehek zahradní a kupodivu i drobný střízlík obecný.

Teprve nyní potvrdili vědci geneticky starší logický předpoklad, že za stálou barvu vajec zajišťuje ryze samičí dědičnost. Za modré zbarvení vajec kukačky, které odpovídá rehkovi zahradnímu (Phoenicurus phoenicurus, angl. common redstart), odpovídá samičí W chromozom. Pohlavní chromozomy u ptáku označujeme W (samičí) a Z (samčí). Ptačí samci mají dvojici chromozomů Z, samice Z a W. Modré zbarvení vejce kukačky určuje její chromozom W, který se přenáší jen v samičí linii. Je nanejvýš pravděpodobné, že i jiná zbarvení kukaččích vajec se dědí stejně. Frode Fossoy z Norges teknisk-naturvitenskapelige universitet v Trondheimu shrnuje výsledky výzkumu: „Otec nemá žádný vliv na barvu vajíček své dcery.“