Chobotnice jsou mistryněmi převleků. Dokážou měnit tvar těla i jeho zbarvení tak, aby co nejlépe unikaly pozornosti svých přirozených nepřátel. Pokud už ale chobotnice začne prchat, musí značnou část kamufláže odhodit. Pohybuje se rychle díky „reaktivnímu pohonu“ -proudu vody, který vypudí z plášťové dutiny. V té chvíli podřídí tvar těla jedinému účelu – účinnosti „reaktivního pohonu“ a stává se krajně nápadnou. Přinejmenším dva druhy malých chobotnic – indonéský druh Octopus marginatus a australský druh Octopus (Abdopus) aculeatus - ale dokážou mizet překvapivě rychle a přitom si své tělní mimikry udržet. Tyto chobotnice „kráčejí“ pod dně po dvojici chapadel a zbývajících šest chapadel využívají k maskování. Chobotnice nemusí nad svými kroky „přemýšlet“, protože pohyb kráčivých chapadel zajišťují autonomní nervové obvody samotných chapadel. Octopus marginatus přitom vypadá jako kokosový ořech unášený pod vodou mořským proudem. Kráčející Octopus (Abdopus) aculeatus se nejvíce ze všeho podobá chomáči mořských řas. Pohyb chobotnic je bezesporu zajímavou raritou, protože „chůzi po dvou“ jsme si vždycky spojovali s končetinami s pevnou kostrou. Chapadlo chobotnic ale samozřejmě žádnou pevnou kostru nemá.