Ve světě bez chemických sloučenin by chtělo žít 39% dotazovaných při nedávném průzkumu chemofobie v několika evropských zemích. 40% dělá vše, aby se vyhnulo kontaktu s chemickými sloučeninami v každodenním životě. Průzkum proběhl v poslední době v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Britanii u 5.631 osob, zhruba po 700 na každý stát. Dotazování se nepozastavili nad zjevnou absurditou otázek. Bez chemických sloučenin by neexistovaly nejen věci, které každodenně používají, jako např. mobilní telefony, ale ani oni sami.

Výsledku průzkumu rozhodně nevystavují dobré vysvědčení učitelům chemie ani zprostředkovatelům informací. Vyplývá z nich, že lidé se při zhodnocení vlivu chemických sloučenin řídí třemi jednoduchými pravidly:

1) Přírodní je lepší. Na otázku, zdali chemická struktura synteticky připraveného chloridu sodného NaCl je stejná jako téže sloučeniny z moře, polovina respondentů nevěděla a 18% odpovědělo, že ne. Čisticí prostředek označený eko pokládají za lepší, i když má prakticky stejné složení jako standardní přípravek a varování před riziky na etiketě jsou totožná.

2) I sebemenší dávka je škodlivá. Lidé vnímají škodlivost chemických sloučenin binárně - škodí x neškodí. 75% pokládá vystavení se syntetické toxické sloučenině za nebezpečné za všech okolností bez ohledu na dávku.

3) Při posuzování složitých otázek lidé dají na stanovisko autorit, nicméně přiklánějí s k těm, které jejich názory potvrzují.

Miloš 24.2.2020: 1% = 1procentní, 1 % = 1 procento.

25.2.2020: Dík za upozornění, tuto konvenci jsem neznal. A které části textu jste kvůli porušení tohoto pravidla nerozumněl?