Okolo padesáti druhů živočichů, zahrnujících ptáky, savce, plazy, obojživelníky, ryby, korýše a hmyz, využívá geomagnetické pole pro orientaci a navigaci. Z řady teorií, jakým mechanismem se to děje, se objevila jedna, která získává podporu alespoň v oblasti ptačí navigace, totiž reakce volných radikálů citlivé na magnetické pole, i když bylo prokázáno, že žádná chemická reakce in vitro nereaguje na slabá magnetická pole typu Země (okolo 50 mikrotesla). Vědci z Velké Británie a USA provedli spektroskopická pozorování modelového systému karotenoid-porfyrin-fulleren a zjistili, že životnost fotochemicky vytvořeného páru radikálů je změněna působením magnetického pole menšího než 50 mikroT, a že měřená anizotropní chemická odpověď je zásadního významu pro její funkci jako chemického kompasu. Pokusy prokazují proveditelnost chemické magnetorecepce a naznačují strukturní a dynamické vlastnosti potřebné pro optimální detekci změn geomagnetického pole.
Chemický kompas pro magnetorecepci
16.6.2008
