Chvostoskoci (řád Collembola) ) jsou starobylým řádem příbuzným hmyzu. Patří spolu do podřádu šestinohých (Hexapoda). V širokém smyslu slova je také označujeme jako hmyz. Jde o velmi rozšířené drobné živočichy žijící zejména v půdě. Svým nepřátelům unikají pomocí jedinečného skokového aparátu. Na zadečku mají tzv. skákací vidlici, kterou v klidovém stavu drží jakási západka (retinaculum). Po jejím uvolnění v případě ohrožení se vidlice vymrští takovou silou, že chvostoskoka vystřelí do výšky. Ne úplně všichni chvostoskoci skokový aparát mají. Snad právě proto budují i druhou linii obrany, kterou je odpuzování predátorů, zejména dravých členovců, pomoci chemikálií. Např. druh C. denticulata se brání pomocí derivátů benzoové kyseliny, bezchvostka trouchobytná (Neanura muscorum) využívá 2-aminofenol, Tetrodontophora bielanensis a Deuteraphorura scotari pyrido[2,3-b]pyrazin. Tým chemiků z Technische Universität Braunschweig a Freie Universität Berlin pod vedením prof. Stefana Schulze analýzou sekretu identifikovali sloučeninu, kterou se brání chvostoskok Ceratophysella sigillata. Dvoumilimetrové zvířátko fialové barvy se v období od prosince do března vyskytuje v hojných počtech v lesích severních Alp. Predátory zahání pomocí chlorovaného derivátu isokumarinu, který pojmenovali sigillin A. Jeho strukturu vidíme na obrázku.
