Tsunami v březnu roku 2011 spolu s částí jaderné elektrárny Fukušima do moře spláchla i obrovské množství dalších trosek. Ustupující voda sebou vzala rovněž množství drobných mořských živočichů z pobřežní oblasti na širý oceán. První z nich dopluli na Havajské ostrovy roku 2012. V následujících šesti letech postupně identifikovali biologové na severoamerickém pobřeží 289 živočišných druhů šestnácti kmenů původem z japonských pobřežních vod.
Překvapivě dlouhou cestu mohli ve zdraví přežít jen proto, že přebývali na plovoucích troskách z plastu nebo skelného vlákna stržených spolu s nimi. Jde o biologicky neodbouratelné materiály, takže během dlouhé pouti nepodlehly rozkladu. Nechtěný experiment ukázal, jak důležitou roli v šířeních živočichů mohou hrát úlomky plastů, které stále více zatěžují světový oceán. Podle Johna W.Chapmana z Oregon State University, jednoho z autorů výzkumu, „mohou být ekologické a biologické důsledky značné. Problému bychom měli věnovat větší pozornost.“
Tichý oceán v důsledku tsunami překonalo 268 druhů bezobratlých, 19 druhů protistů a dokonce 2 druhy ryb. Dvě třetiny z nich nebyly nikdy předtím v amerických vodách pozorovány. Protisté jsou eukaryontní (s buněčným jádrem) organismy, jež nepatří mezi živočichy, rostliny ani houby. Oceánologové nalezli při severoamerickém pobřeží kromě řady jiných druhů původem z japonských vod např. mechovce (angl. bryozoa) Biflustra grandicella, šášně rodu Psiloteredo (čeleď Teredinidae neboli šášeňovití, angl. shipworm) nebo plže Siphonaria sirius, kterého vidíme na fotografii (Jan Delsing, BioLib.cz, volné dílo).
