Nejnovější pozorování rentgenové záření 17 nejvzdálenějších kvazarů potvrdila již starší domněnku, že jejich energie pochází z obří černé díry ve středu. Doc.Josip Kleczek z Astronomického Ústavu AV ČR v Ondřejově upřesňuje: Energie, kterou kvazary vyzařují, je příliš vysoká, než aby mohla vznikat termonukleární reakcí. V kosmickém měřítku gravitace dokáže uvolnit z klidové energie hmoty až 60 %, zatímco termonukleární děje pouze 1%.

Podle Encyklopedie vesmíru, Academia, 2002 je kvazar kosmickým objektem s velikým posuvem spektra k červenému konci, tedy velmi vzdálený. V dalekohledu se jeví jako slabé hvězdy. Odtud pochází jejich název: angl. quasar je zkr. pro quasi stellar objects ("něco jako hvězdné objekty"). K. byly objeveny v r. 1963, a to jako optický protějšek mohutných rádiových zdrojů. Jejich spektra sestávají z širokých emisních čar, které se překládají na spojité spektrum. Velký rudý posuv spektrálních čar ve spektru k. svědčí o tom, ze to jsou kosmologické objekty ve vzdálenosti několika miliard světelných roků. Představují ranou vývojovou fázi galaxií. Vyskytovaly se v hojném počtu před několika miliardami let. Patří k nejvzdálenějším objektům ve známém vesmíru. Podle údajů NASA je možné, že staré kvazary jsou i zdrojem kosmického záření, tedy proudu elementárních částic a atomových jader.