V bilaterálních živočiších, od červů přes mouchy až po člověka, se vyskytují stovky mikroribonukleových kyselin (miRNA), které regulují velkou část buněčného transkriptomu – u člověka jich je známo 677, u myši domácí 491, u octomilky 147, u hlístice 154 a u ploštěnky 71. Vedle miRNA existují i další malé druhy RNA, tzv. piRNA (podle Piwi-interacting protein, kde Piwi znamená P-element-induced wimpy testis). Velký tým amerických genetiků nyní zjistil, že miRNA se vyskytují i u organismů, předcházejících v evoluci bilaterální živočichy; například v sasance přímořské Nematostella vectensis jich nalezli 40, kromě dvou tříd piRNA a řady proteinů specifických v biologii malých RNA, podobně jako u člověka. Mořská houba Amphimedon queenslandica obsahuje 8 miRNA, obě třídy piRNA a hojnost dalších malých RNA. Vločkovec Trichoplex adhaerens a trubénka Monosiga brevicollis jsou na tom podobně. Zdá se tedy, že miRNA i piRNA tu byly jako riboregulátiory od samého začátku evoluce živočišnýh kmenů.