V posledních dnech slýcháme a čteme mnoho o připravovanou těžbě lithia v Krušných horách. Surovinou bude minerál zinnwaldit, někdy též cinvaldit. Patří do skupiny slíd, jde o tzv. lithnou slídu. Chemicky jde o hlinitokřemičitan o složení KLiFeAl(AlSi₃)O₂(OH,F)₂. Obsah lithia se v něm pohybuje od 1 do 4%. Krystaluje v jednoklonné (monoklinické) soustavě. Své jméno nese podle krušnohorského Cínovce, německy Zinnwald, kde byl objeven a popsán roku 1845.

Vzorek zinnwalditu z Cínovce vidíme na obrázku (Didier Descouens, CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0), via Wikimedia Commons). Zbarvení mívá různé, od žlutohnědé či šedohnědé přes světle fialovou, růžovou, šedozelenou, šedivě stříbrnou až po skoro černou.

Otázkou zůstává, jakým způsobem z něj budeme lithium získávat. V úvahu přichází zahřátí na 1.100 stupňů Celsia a extrakce kyselinou sírovou, čímž získáme síran lithný. Tímto způsobem se zpracovává jiná lithná slída spodumen LiAlSi₂O₆ nebo staré lithné baterie. Jinou možností je extrakce směsí oxidu uhličitého a vody za teploty 230 stupňů Celsia a stonásobku atmosférického tlaku. Madagaskarský spodumen ve šperkové kvalitě vidíme na obrázku, foto Kluka, CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5), via Wikimedia Commons.

Přestože lithné články představují dobře zavedenou technologii, investice do lithia zdaleka není bez rizika. John Goodenough, vynálezce lithiových článků, ve věku 94 let pracuje na sodíkovém akumulátoru se skelným elektrolytem a trojnásobnou energetickou hustotou. A sodíku na rozdíl od lithia je všude plno. Odhaduje se, že zemská kůra obsahuje 2,4 – 2,6 % sodíku, zatímco lithia pouze 0,0002 až 0,0006%.

Na druhou stranu Goodenoughův skleněný elektrolyt lze využít i pro lithiové články, čímž vzroste jejich bezpečnost. Experti z University of Maryland a US Army Resaerch Laboratory testují lithiové články s vodným elektrolytem místo používaného organického rozpouštědla. Byly by levnější a bezpečnější, kdyby lithium nebylo tak reaktivní a s vodou prudce nereagovalo. Řešení představuje jeho fyzické oddělení od vodného elektrolytu pomocí hydrofobní vrstvy, tvořené např. 1,1,2,2-tetrafluoroethyl-2',2',2'-trifluoroethyletherem (struktura viz obr.).

milan 24.10.2017: A co takhle C14 - https://vtm.zive.cz/bleskovky/tisice-let-na-jedno-nabiti-novy-vynalez-pretvori-jaderny-odpad-na-baterii/sc-871-a-185107/default.aspx Bude za deset let, doba než se v tom našem kocourkově vůbec něco rozjede kolem Cínovce, ještě lithium zapotřebí???

28.2.2018: Budoucnost lithia jako materiálu pro výrobu elektrochemických článků není úplně jistá. John B.Goodenough, vynálezce lithiových článků, patentoval akumulátor založený na sodíku místo lithia. Sodík je sice těžší a reaktivnější než lithium, zato je podstatně levnější a na Zemi i ve Vesmíru je bohatě zastoupen. Ve Vesmíru připadá jeden atom lithia na miliardu vodíkových atomů, zatímco atom sodík pouze na 800.000. Srovnání chemických vlastností obou prvků shlédneme na videu. Pro investory do těžby lithia zdaleka není vše ztraceno. Přídavek lithia do reaktoru pro termojadernou fúzí snižuje periodické nestability plazmatu, které poškozují wolframové stěny zařízení.