V menší vzdálenosti než Měsíc proletí kolem Země asteroid 101955 Bennu o průměru 500 m. Přestože k průletu dojde až v příštím století, NASA v rámci výzkumu asteroidů, které se přiblíží Zemi, vyslala 8.září 2016 sondu OSIRIS-REx. Zkratka pochází z pojmenování Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer, které popisuje cíle mise. Přestože cíle dosáhne v roce 2020, první výsledky již shlédneme na časosběrném videu, které 4,25 hodinovou rotaci zkracuje na sedm sekund. Sondu vidíme na obrázku (foto NASA/University of Arizona) spolu s vyznačením jednotlivých přístrojů.
Při extrémně těsném průletu kolem asteroidu v roce 2020 odebere sonda pomocí 3,35 m dlouhé robotické ruky TAGSAM vzorky zvednuté z povrchu proudem dusíku. Operaci provede celkem třikrát. Na povrchu nepřistane, jen velmi těsně proletí. Experti odhadují, že odebere mezi 60 až 2.000 gramy povrchového regolitu, který po návratu v roce 2023 bude analyzován v pozemských laboratořích. Regolit je vrstva nezpevněné, různorodé horniny na pevném podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých planetkách i planetách a asteroidech.
Důležitý cíl mise je i studium Jarkovského jevu (angl. Yarkovsky effect), nepatrné síly působící na kosmická tělesa vyvolané elektromagnetickým zářením. Způsobuje ji opoděné vyzařováním absorbované energie rotujícím tělesem. U nevelkých objektů může pozměnit dráhu. Jednu z možností působení Jarkovského jevu vidíme na obrázku, kde zpomaluje těleso ohříváním denní strany. Těleso rotující po směru hodinových ručiček zespodu ohřívá elektromagnetické záření blízké hvězdy. Ohřátá plocha rovněž dle své teploty vyzařuje infračervené záření. Díky rotaci se posouvá a vyzařuje IČ záření ve směru pohybu, čímž těleso nepatrně tlačí na opačnou stranu, takže ho brzdí (upraveno podle Miraceti at Czech Wikipedia, CC-BY-SA-3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/). Pro přesný výpočet maximálního přiblížení asteroidu Bennu k Zemi je vyhodnocení Jarkovského jevu velmi důležité.
26.3.2019: Asteroid 101955 Bennu dokázal překvapit. Jak vidíme na fotografii, z jeho povrchu stále unikají do prostoru malé úlomky horniny. Podle prof. Dante Lauretty z University of Tucson jde o největší překvapení jeho vědecké kariéry. Fotografie vznikla kombinací dvou snímku, které družice NASA OSIRIS-REx pořídila 19.ledna 2019. Další překvapení představuje zrychlující se rotace. Perioda rotace klesá o sekundu za století. Příčinou může být změna tvaru. Porosita asteroidu Bennu dosahuje je važ 60%, spíš než kompaktní těleso jde o hromadu štěrku společně obíhající Slunce. Zrychlení rotace může rovněž způsobovat tzv. YORP jev, zkráceně z Yarkovsky–O'Keefe–Radzievskii–Paddack. U nesouměrného tělesa zahřívaného z jedné strany elektromagnetickým vlněním může jeho tepelné záření z různě orientovaných částí povrchu mít různý směr, což vede ke vzniku točivého momentu.
