Buch do oříšku

17.11.2019
Citace:
Falótico, T., Proffitt, T., Ottoni, E.B. et al. Three thousand years of wild capuchin stone tool use. Nat Ecol Evol 3, 1034–1038 (2019) doi:10.1038/s41559-019-0904-4
Zdroj
Malpa pruhohřbetá v národním parku Serra da Capivara, foto Tiago Falótico [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)].

Zajímavé výsledky přinesly archeologické vykopávky prováděné při studiu malp pruhohřbetých (Sapajus libidinosus, angl. wild capuchin monkey) v brazilském národním parku Serra da Capivara. Jde o první případ užití archeologie při studii jiných tvorů než lidí. Nejstarší nalezené kamenné opičí nástroje jsou staré 2.400 až 3.000 let. „Malpy pruhohřbeté v této lokalitě používají kamenné nástroje v širším měřítku než jakákoli známá zvířata kromě Homo sapiens. Používají je k louskání ořechů, drcení semen a ovoce, buší kamenem o kámen nebo se snaží imponovat sexuálním partnerům,“ říká člen archeologického týmu Tiago Falotico z Universidade de Sao Paulo.

Plody vysokého tropického stromu ledvinovníku západního (Anacardium occidentale). Pod žlutou hruštičkou visí ta část plodu, kterou známe jako kešu oříšek. V tropických oblastech se jí nebo zkrmuje i dužnatá část plodu zvaná kešu jablko, foto Abhishek Jacob [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)]. Nejstarší kameny nesou stopy četného používání a jsou výrazně menší a lehčí než dnes využívané. Před 2.500 nastala změna. Malpy začaly užívat výrazně těžší kameny než současné, což vydrželo do doby zhruba před 300 lety. Není jasné, zdali změny velikostí nástrojů souvisí se změnou tvrdosti potravy nebo příchodem jiných malp o odlišnou nástrojovou kulturou. V současnosti pomocí kamenů nejvíce drtí kešu oříšky, podstatnou část stravy.

 
Odeslat komentář k článku "Buch do oříšku "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Buch do oříšku " e-mailem

Diskuse/Aktualizace