V Británii způsobila velké pozdvižení zpráva o prvním těhotenství, při kterém byla embrya vzniklá „oplozením ve zkumavce“ geneticky testována na dědičný sklon k retinoblastomu. Matka, která sama tímto typem nádoru trpí, tak zajistila svému budoucímu dítěti, že po ní vlohu pro retinoblastom nezdědí. Technika tzv. předimplantační genetické diagnostiky (PGD) je využívána v širokém měřítku po celém světě. Její rozvoj umožnil pokrok v asistované reprodukci. V odůvodněných případech (např. při výskytu dědičné choroby v rodině) se podrobí „oplození ve zkumavce“ i pár, který by mohl počít dítě přirozenou cestou. Přitom vzniká několik embryí. Z každého je odebrána jedna buňka a ta je geneticky testována na přítomnost mutovaného genu (např. mutace vyvolávající cystickou fibrózu, thalasémii, Duchenneovu svalovou dystrofii apod.). Pro přenos matce je pak vybráno embryo, které mutovaný gen nezdědilo. Britanie je ve vztahu k PGD velice konzervativní a jakékoli rozšíření spektra dědičných vloh, na něž se smí embrya testovat, prochází složitým schvalovacím řízením. Testy na dědičný sklon k některým typům nádorů (nádory prsu, tlustého střeva a také retinoblastom) byly povoleny zcela nedávno.
Podstatně kontroverznějším způsobem je využívána PGD v USA a některých dalších zemích. Tam je možné například selektovat embrya na pohlaví tak, aby se rodičům narodila holčička nebo chlapeček „na přání“. Tento postup je v rozporu s mezinárodní konvencí na ochranu lidského genomu. Obavy panují z jeho využití především v asijských zemích, kde je evidentní snaha o upřednostnění potomků mužského pohlaví. V současné době je v Indii obviněno 26 lékařů ze „selektivního umělého přerušení těhotenství“ – jednoduše řečeno, tito lékaři prováděli pomocí ultrazvuku vyšetření těhotných žen, s jehož pomocí určili pohlaví plodu, a následně pak nastávajícím matkám očekávajícím „nežádoucí“ dcery nabízeli potrat. Tímto způsobem dochází v Indii, Pákistánu, Číně a dalších zemí k výraznému posunu v poměru pohlaví v populaci. Rodí se příliš mnoho chlapců a to má vážné demografické a ekonomické následky. Výhled do budoucna je neradostný – trend k volbě pohlaví zesiluje. K volbě pohlaví budoucího potomka lze využít i „třídění spermatu“, které spočívá v oddělení spermií nesoucích X a Y chromozom. Současné techniky dovolují „třídit“ spermie s téměř stoprocentní spolehlivostí. „Přetříděné“ spermie lze použít jak pro „oplození ve zkumavce“, tak i pro umělou inseminaci. Podle mezinárodní konvence na ochranu lidského genomu je přípustné volit pohlaví budoucího dítěte jen v případě rizika výskytu dědičných chorob vázaných na pohlaví (např. hemofilie).
