Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 127 ze 17. 2. 2009
Na noční obloze máme po nějaké době opět možnost snadno pozorovat kometu. Nejde o žádnou mimořádně jasnou vlasatici, nicméně na konci února ji za dobrých podmínek budeme moci spatřit i pouhýma očima. Tehdy bude toto těleso označené jako C/2007 N3 Lulin procházet nejblíže k Zemi a díky dobré poloze na obloze bude pozorovatelné celou noc. Nejlepší podmínky ke sledování komety se naskytnou přibližně mezi 20. únorem a 1. březnem tohoto roku.
O objev komety (11. července 2007) se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (observatoř Lu-lin Sky Survey, Taiwan). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lu-lin Sky Survey na Taiwanu. Z výpočtů její dráhy vyplynulo, že se neshoduje se žádným doposud pozorovaným kometárním tělesem a pozorujeme ji tedy poprvé. Je proto obtížné předpovědět vývoj jejího chování, především jasnosti.
Kometa prošla přísluním 14. ledna 2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce, tj. asi 150 milionů km). Po tomto průletu se pozorovatelům naskytl na ranní obloze velmi zajímavý pohled. Z její kulové kondenzované komy totiž vycházel jak krásně strukturovaný plynový chvost, tak i opačně orientovaný prašný antichvost. Po průchodu přísluním se hvězdná velikost pohybovala kolem 7,5 magnitudy (byla tedy pozorovatelná mimo města malými přístroji, např. divadelními kukátky).
Nejblíže k Zemi projde kometa Lulin 24. února 2009. V té době se bude nacházet v souhvězdí Lva a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 5. magnitudy (měla by tedy být nad městy neosvětlené obloze viditelná i pouhýma očima). V okamžiku průletu kolem Země nás s kometou bude dělit vzdálenost 0,41 AU (tedy asi 160 násobek vzdálenosti Země a Měsíce). Kometa se tak na obloze bude pohybovat poměrně rychle – za jednu hodinu urazí přibližně 0,2°, tedy asi polovinu průměru měsíčního úplňku.
Nejlepší podmínky k pozorování komety nastanou v době průchodu přízemím, tedy na konci února. V pondělí 23. února kometa mine na obloze planetu Saturn, a to jižně v úhlové vzdálenosti asi 2°. Tím dnem také začíná její viditelnost po celou noc. Kometa se bude rychle přesouvat od východu na západ a zároveň bude mírně slábnout.
Velmi zajímavý by mohl být její zdánlivý průlet okolo „Lvího srdce“ – jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Tu kometa mine v noci z 27. na 28. února o 0,4° jižně. Počátkem března jí nalezneme v Raku, kde proletí okolo dalšího skvostu jarní oblohy – otevřené hvězdokupy M 44 (známé též jako Jesličky nebo Roj včel). Nejblíže k Jesličkám bude 6. března, a to jižně ve vzdálenosti asi 1,7°. Bohužel v té době bude dost rušit Měsíc v souhvězdí Blíženců ve fázi dva dny po první čtvrti. Pak již kometa začne poměrně rychle slábnout, neboť se bude od Země vzdalovat. To se projeví i na jejím pomalejším pohybu po obloze.
V dosahu menších přístrojů bude C/2007 N3 Lulin přibližně do konce března. Na přelomu března a dubna ji nalezneme v západní polovině souhvězdí Blíženců. V tomto souhvězdí setrvá až do konce září. Už v červnu však zmizí z dohledu větších přístrojů na denní obloze a pozorovatelná pak bude až na podzim na ranní obloze, ovšem jako objekt pro velké dalekohledy a přístroje vybavené citlivými CCD kamerami.
Na pozorování komety doporučujeme vybavit se alespoň malým dalekohledem, například loveckým triedrem nebo divadelním kukátkem. V případě, že bude otevřeno na vám nejbližší hvězdárně a kometu tam budou pozorovat, určitě hvězdárnu navštivte. Jako u většiny mlhavých objektů vám však doporučujeme i kometu Lulin pozorovat mimo místa postižená městským osvětlením, nejlépe na horách.
