Malého pulci podobného biobota (biorobota) hnaného pohybem svalových buněk můžeme shlédnout na 4x zrychleném videu. Vlevo vidíme experiment, vpravo počítačovou simulaci. Milimetr dlouhá hlavička s jedním nebo dvěma bičíky z elastického polydimethylsiloxanu nese na sobě malý sval vypěstovaný v buněčné kultuře ze srdečních buněk společně s geneticky modifikovanými neurony citlivými na světlo, tzv. optogenetickými neurony. Bílkoviny tvořící iontové kanály v jejich buněčných membrána jsou pozměny tak, že reagují na osvícení a vyšlou nervový signál, což způsobí několikeré stažení svalu. Pružné ocásky zakmitají a ženou biobůtka vpřed.

„Použili jsme optogenetickou neuronovou buněčnou kulturu z myších kmenových buněk, přiléhající ke svalové tkáni. Neurony rostly směrem ke svalu a vytvářely nervosvalová spojení, takže hnací jednotka vznikla sama. Schopnost řídit svalovou aktivitu neurony dláždí cestu pro další integraci nervových jednotek v biohybridních systémech,“ říká o práci svého týmu prof. M.Taher A.Saif z University of Illinois at Urbana–Champaign.

Karoly Chyba 5.10.2019: ... dalsi level robotiky?.... neskutocne...