Kultury sinic pomou vyprodukovat více tuků použitelných jako biopaliva než porovnatelné kultury vyšších rostlin. Protože jde o jednobuněčné organismy, pokrývá jejich buňky pevná membrána, takže je těžší se k nim dostat. Roy Curtiss a Xinyao Liu (Sinjao Liou) z Arizona State University sinice geneticky modifikovali, aby bylo možné je lépe využít pro výrobu kapalných biopaliv. Vpravili do nich geny z bakteriofágů, jež kódují enzymy, které po aktivaci nikelnatými ionty způsobí rozpad celé buňky.
Diskuse na akademon.cz je diskusí moderovanou. To znamená, že vydavatel si vyhrazuje právo nezařadit diskusní příspěvky, které se nedotýkají tématu. Z tohoto důvodu se také Váš příspěvek zobrazí s prodlevou.
Autorem nepodepsaných příspěvků je vydavatel RNDr.Ondřej Dvořák, CSc.
CV: Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v roce 1985. Poté na Heyrovského úvaru AV ČR honil ionty elektrickým polem z jednoho rozpouštědla do druhého a koukal, co to udělá. Po doktorátu odjel do pouště amerického jihozápadu a na New Mexico State University k tomu iontům ještě svítil. Teď ho zajímá komunikace pachem a hlavně sleduje, co kdo vymyslel chytrého a skládá o tom slova dohromady.
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem včetně elektronického i v jiném než českém jazyce je možné pouze s uvedením zdroje, v elektronické podobě s linkem. Redakce nezodpovídá za správnost příspěvků jednotlivých externích autorů.
