Elektrochemický článek, který spotřebovává oxid uhličitý CO₂ ze vzduchu, sestrojili Wajdi I. Al Sadat a Lynden A. Archer z Cornell University v newyorské Ithace. Základem je hliníková anoda, která se rozpouští na hlinité kationty Al³⁺. Na katodě z porézního uhlíku se CO₂ redukuje na šťavelanový (oxalátový) anion C₂O₄^2-. Vznikající šťavelan hlinitý se využívá v analytické chemii a jako redukční činidlo. Své uplatnění může najít i jako potenciální surovina pro výrobu dalších organických sloučenin, který nyní získáváme z ropných uhlovodíků. Úhrnná chemická reakce článku vypadá takto: 2Al + 6CO₂ ----> Al₂(C₂O₄)₃ a lze dosáhnout napětí 1,4 V. Schéma baterie vidíme na obrázku. Jako elektrolyt posloužila iontová kapalina tvořená směsí chloridu hlinitého AlCl₃ a 1-ethyl-3-methylimidazolium chloridu. Jeho strukturu vidíme v dolní části obrázku. Chemicky jde o zajímavé zařízení, problém emisí oxidu uhličitého sotva vyřeší. Energeticky dosti náročná je i výroba hliníku. Navíc při ni vzniká stejné množství oxidu uhličitého, jaké se popsaným článkem spotřebovává. Sázet stromy je podstatně účinnější.