Paleobiolog Maria McNamara se svými kolegy z Yale University určil studiem zkamenělin motýlů a můr zbarvení jejích křídel. V přírodě je velmi rozšířené tzv. strukturní zbarvení, které není dané přítomností barevného pigmentu, ale interferencí světla na pravidelných strukturách o rozměrech srovnatelných s vlnovou délkou světla. Velmi rozšířené je u hmyzu, ale zodpovídá např. i za barvu pavích per. Působí jasnějším dojmem, než zbarvení vyvolané přítomností barevných látek. U dobře zachovaných fosilií lze tyto struktury rozpoznat a přiřadit jim barvy. U vzorků z 47 milionů let starých živičných břidlic z německé lokality Messel převládala žlutá a zelená. Hesenský Messel patří mezi přední světové naleziště fosilií z třetihorního období eocénu. Před 50 miliony let se v geologickém zlomu zaplněném vodou začaly na dně usazovat zbytky rozložených řas spolu s pískem a hlinitými částicemi. Postupně vznikla vrstva silná až 190 m, v níž se díky nízkému obsahu kyslíku zachovalo množství velmi dobře zachovaných fosilií. Na obrázku vidíme McNamarovu rekonstrukci barev fosilního motýla (obr.PLoS Biol 9(11)).
14.4.2018: Strukturní zbarvení křídel 200 milionů let starých fosilií motýlů (řád Lepidoptera) potvrdili paleontologové na vzorcích z Velké Británie, Německa, Kazachstánu a Číny. Uspořádání šupinek na křídlech odpovídá současným chrostíkovitým (čeleď Micropterigidae), kteří mezi motýly nepatří. Rozměry periodických struktur šupinek dosahují 140 až 2.000 nm, takže na nich docházelo k rozptylu a interferenci světla jako u současných motýlů. Na obrázku vidíme postupně stále větší detaily šupinek na křídle zkameněliny nejstaršího známého druhu motýla Archaeolepis mane. Nález pochází z dolnojurských vrstev v anglickém Dorsetu. (obr. Q.Zhang et al., Fossil scales illuminate the early evolution of lepidopterans and structural colors, Science Advances 11 Apr 2018: Vol. 4, no. 4, e1700988, DOI: 10.1126/sciadv.1700988). Snímky byly pořízeny mikroskopem optickým, elektronovým a konfokálním. U konfokálního mikroskopu speciální clonky zabraňují zkreslení obrazu odstíněním světla odraženého z vrstev zkoumaného vzorku nad a pod rovinou, na kterou je optika zaostřena.