Čerstvý sníh obsahuje překvapivé množství buněk nebo jejich částí a ukazuje se, že pro tvorbu dešťových kapek a sněhových vloček je to záležitost zcela zásadní, Pracovníci Louisianské státní univerzity v Baton Rouge sbírali vzorky sněhu z vysokých zeměpisných šířek v Severní Americe, Evropě a Antarktidě a nalezli bez výjimky všude biologické částice, které sloužily jako krystalizační centra vody – šlo většinou o rostlinné patogeny, které urazí v atmosféře ohromné vzdálenosti několika set až tisíců kilometrů. Zdá se tedy, že změny v zalesnění a v zemědělské půdě mohou mít značný vliv na globální dešťové i sněhové srážky.
Pan Jan Jelínek 1.4.2008: A to opravdu existují mikrosnímky, že vločka krystalizuje kolem buňky nebo jejích zbytků? Ono je totiž několik typů krystalizace sněhu - např. náš jsou hvězdičky, kolem Bajkalu jehličky atp. ?
