Bakterie pomáhají vytvořit filtr, který hubí bakterie. Při řádném krmení sacharidy produkuje Gluconacetobacter hansenii nepatrná celulózová vlákénka. Za přítomnosti miniaturních plátků zoxidovaného grafenu vznikne nerozdělitelné spleť vláknité celulózy a grafenu. Promývání hydroxidem zahubí a rozloží bakterie, které materiál vytvořily. Vyrobíme-li z něj filtr, vyčistí bakteriemi kontaminovanou vodu. Grafen silně absorbuje světlo, takže po ozáření se ohřívá a teplota vody v jeho okolí dosáhne 70 ^oC, což je dostatek na zahubení mikroorganismů. Jde o jakousi mikropasterizaci.

Materiál zůstává stabilní v rozumném rozmezí pH a vydrží více než dosavadní celulózové filtry připravení jinými metodami. Funguje dvakrát rychleji a za nižšího tlaku než současná ultrafiltrace. „Jde vlastně o 3D tisk pomocí mikroorganismů. Do bakteriální nanocelulózy můžeme takto přidat, co chceme,“ říká jeden z výzkumníků, Young-Shin Jun z Washington University v Saint. Louis. Na obrázku vidíme membránu z čisté nanocelulózy (D), její povrch (E) a řez (F) na snímku rastrovací elektronového mikroskopu. Na obrázcích G, H, a I vidíme ve stejném pořadí totéž, ale pro nanocelulózovou membránu s grafenem (upraveno podle Qisheng Jiang et al., Photothermally Active Reduced Graphene Oxide/Bacterial Nanocellulose Composites as Biofouling-Resistant Ultrafiltration Membranes, Environ. Sci. Technol., 2019, 53 (1), pp 412–421).