Stavba kostry jednoznačně ukazuje, že náš dávný předek Australopithecus chodil vzpřímeně po dvou nohách a lezení ve větvích nebylo jeho doménou. Ohledání vzácného nálezu 3,32 milionu let starých kostí nohy asi tříletého děvčete druhu A. afarensis (nález DIK-1-1f z etiopské Dikity) ukázalo, že lezení ji nebylo cizí. Tvar vnitřní kosti zánártní (medial cuneiform) umožňoval větší pohyblivost palce u nohy a výběžek patní kosti (calcaneal tuber) byl útlejší než u dospělých (viz obr.). S dospíváním tyto rysy vymizely. „Kdo žil před třemi miliony let v Africe bez ohně, infrastruktury a prostředků k obraně, udělal dobře, když při západu Slunce zmizel v koruně stromu,“ komentuje nově objevenou dovednost dětí australopitheků jeden z autorů výzkumu Jeremy M. DeSilva z Dartmouth College v americkém Hanoveru.
