Dříve naprosto nečekané informace o životě našich předků přinášejí moderní analytické metody. Jako samozřejmost bereme, že z okem neviditelných zbytků pigmentů dokážeme zrekonstruovat původní barvy archeologických nálezů. Pomocí chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrií lze určit vůně, jaké čichali dávní obyvatelé lokalit, které zkoumají archeologové. Analýza zbytků ve vykuřovadlech nalezených v oáze Tayma na severozápadě dnešní Saúdské Arábie ukázala, že v chrámech voněla pryskyřice z pistácie, v obydlích Sušená pryskyřice stromu kadidlovníku (Boswellia) kadidlo^? a na pohřebištích Sušená míza stromu myrhovníku (Commiphora) z nejvýchodnějšího cípu Afriky.myrha^?. Na obrázku vidíme vykuřovadlo nalezené archeology při vykopávkách v ruinách Taymy (foto Deutschen Archäologischen Institut Orient Department /Kramer).

V antických časech byla oáza Tayma důležité obchodní středisko na cestě spojující Arábii s oblastí Středozemního moře. Významu odpovídalo i její bohatství. Městské hradby chránily jak chrámy, tak výstavné domy. O dalším směřování výzkumu říká Ina Säumel z Technische Universität Berlin: „Zajímá nás, které pryskyřice pocházejí z místních stromů a které připutovaly po obchodních cestách. Chceme proto rozšířit naše analýzy, abychom např. rozeznali, zdali pryskyřice pochází z Čadu či Indie.“