Po šestiletém zpracovávání vydala americká Food and Drug Administration svou zprávu, že požívání masa a mléka klonovaných prasat, krav a koz ani jejich potomků neohrožuje naše zdraví. Ohledně ovcí stanovisko zatím kvůli naprostému nedostatku údajů nezaujala. Tak jako nepřekvapí americký postoj, nezaskočí nás ani komentář francouzského ministra zemědělství Michela Barniera, který v rozhlasové relaci rozhodně potvrdil, že klonované maso by odmítl pozřít. Je smutné, že kvůli získání okamžité popularity mezi voliči lidé jako Barier a jemu podobní v různých zemích EU brání uplatnění nových vědeckých poznatků do praxe a dlouhodobě tak snižují konkurenceschopnost evropského zemědělství. Francouzský stát své zemědělce hýčkal desítky let a vytvořil takové prostředí, že racionálně uvažující sedláci si uvědomili, že většího zisku dosáhnou získáváním výhod od své vlády než normálním podnikáním v tržních prostředí. Logickým důsledkem je zaostávání zemědělství, protože neexistuje žádný tlak na zavádění nových technologií. Boj proti geneticky modifikovaným organismům je jen novou podobou ochrany rolnického stavu před zdravou konkurencí.
Stále častěji se setkáváme s politiky, kteří se podbízejí a přizpůsobují svým voličům místo toho, aby předkládali vize budoucnosti a hlasy získávali, a to nejen v zemědělské politice. Měnit své mínění podle průzkumu veřejného mínění někteří pokládají za projev demokratického smýšlení, zatímco jde spíše o projev touhy po moci a absenci názoru. Měníme tak zastupitelskou demokracii ze soutěže myšlenek a směrů na v zabezpečovací instituci pro populisty. Na co nám je dobře placený politik, za nějž rozhodují průzkumy veřejného mínění?
Čtenář Zephir 21.1.2008: Stejně upjatě a divně by mohl pro někoho mohlo znít třeba prohlášení: "Nikdy nepozřu krávu, která byla krmená masem jiný krávy". A hele, ono na tom nakonec něco bylo. Stejně tak nevyzpytatelný dopad může mít maso zvířat, jejichž biologický věk vysoko přesáhl ten fyzický, takže v buňkách nastartovala apoptóza nebo mutagenní procesy. Někteří lidi se prostě nepoučí.
akademon.cz 22.1.2008: Zásadní rozdíl spočívá v tom, že závěry o tom, že požívání klonovaných či geneticky modifikovaných organismů nás nepoškodí více než pojídání geneticky nemodifikovaných anebo neklonovaných, byly učiněny na základě dlouhodobých studií. Právě takové výzkumy třeba odhalily, že krmit dobytek se může nakazit masokostní moučkou. Postoj francouzské ministra je politický kalkul. Samozřejmě lze namítnout, že třeba některé možnosti nebyly zváženy nebo testovány. Jenže to pak na klonované i geneticky modifikované organismy kladete vyšší nároky, než na potraviny, jež běžně konzumujete. Proč? Obyčejné jablko obsahuje stovky chemických sloučenin. Myslíte, že každá z nich byla testována např. z hlediska možných mutagenních účinků?
Čtenář Zephir 21.1.2008: Tady jde přece o to, že do potravinového řetězce vstupuje něco, co v něm miliardy let evoluce nikdy nebylo. Pro vyjádření rizika takových závislostí standardně prováděné akutní testy toxicity nemusí vůbec stačit. Podobně jako priony neodhalily standardní testy toxicity v případě konzumace masa krav krmených masokostní moučkou, jelikož se následky projeví až po řadě let let. Riziko je pravda velice malé, ale úplně nulové není. Klonovaná ovce Dolly uhynula v šesti letech na artrózu jako staré zvíře, mnohé klony hovězího a vepřového dobytka jsou citlivé k infekcím neobo umírají na infarkt jako přestárlé kusy, takže musí být pumpovány antibiotiky ještě více, než standardní přešlechtěný dobytek. V podstatě jde v bledě modrém o tu samou písničku: za méně peněz konzumentům nabídnout náhražku tak, aby na to nepřišli. Tak to fungovalo už od dob, kdy se paprika nastavovala práškem z cihel.
akademon.cz 24.1.2008: Co je to, co vstupuje do potravinového řetězce a předtím v něm nebylo? Umělé geny ani umělá jádra vajíček zatím připravit neumíme. Máte naprostou pravdu, že standardně prováděné akutní testy toxicity nemusí vůbec stačit. Proto také studie trvala šest let a samozřejmě se neomezila jen na akutní toxicitu, ale i na možné dlouhodobé působení. Můžete namítnout, že šest let je málo a že je třeba sledovat ještě dlouhodobější účinky. Proč však na klonované či geneticky modifikované potraviny chcete klást přísnější požadavky než na normální potraviny, léky, kosmetické přípravky? U nich se také nesledují vlivy, které by se mohly projevit třeba po desítkách let. Proč chcete mít klonované potraviny bezpečnější než všechno ostatní? I pečený buřt představuje riziko! Ještě bych poznamenal, že cílem i klasických šlechtitelských metod je za méně peněz konzumentům nabídnout náhražku tak, aby na to nepřišli. Ke klasickým šlechtitelským metodám u rostlin patří ozařování semen intenzivním zářením, které vyvolá mutace. Většina semen po takovém zacházení ani nevzejde, nicméně čas od času vyroste rostlina, která má z našeho hlediska nové užitečné vlastnosti. Tento postup vám nevadí?
Čtenář Zephir 25.1.2008: Výsledkem radiační mutageneze jsou jednobodové mutace, které samy o sobě představují jen malý zásah do genomu a ovlivňují jen poměry již existujících fylogenetických znaků. Navíc takové mutace díky přírodnímu pozadí probíhají neustále, jsou biogenní. Díky GMO se situace změnila, lidský organismus je vystavován celé škále proteinů, které až dosud v jeho potravě chyběly. A navíc je jim vystavován trvale a ve vysokých dávkách, čímž přetěžuje svuj imunitní systém, které na cizorodé bílkoviny pochopitelně reaguje podezíravě. Je přece dobře známo, že imunitní systém odmítne i krev téhož druhu, pokud nepatří do stejné krevní skupiny, natož třeba toxiny baktérií příbuzných anthraxu, obsažené v GMO plodinách. Výsledky se již IMO projevují: je jím celosvětový nárůst alergií. Protože všichni kýcháme a smrkáme, o to rychleji a agresívněji se šíří i běžné infekce. Jelikož většina lidstva odjakživa žila ve skromných podmínkách s několika základními druhy potravin, pestrost naší stravy si vybírá svou daň. Podobné oslabení organismu pak může způsobit mizení řady druhů z polí, včetně těch užitkových (včel). Jsem přesvědčen, že se toto riziko podceňuje, právě proto, že působí tak plíživě a nenápadně.
akademon.cz 28.1.2008: Rozumím-li tedy správně, za hlavní nebezpečí pokládáte, že jsme nyní vystaveni působení řady bílkovin, které naši předkové ve své potravě neměli. Co vám pak vadí na klonování? Rovněž o hovořit o tom, že tyto bílkoviny představují něco, co v potravinovém řetězci miliardy let evoluce nebylo, je přehnané. Naši předkové se se změnou složení potravy dokázali úspěšně vyrovnat více než jednou (přesun z Afriky do mírného podnebného pásu, přechod k zemědělství, zavedení brambor, rajčat, kukuřice a soji v novověku). Navíc správně podotýkáte, že cizorodé bílkoviny pocházejí z rozmanité stravy a nejen z geneticky modifikovaných organismů. Dávky cizorodých bílkovin z v GMO nejsou v žádném případě vysoké. Daleko více takových proteinů se přirozeně vyskytuje v sóje, která by dle vás představovala asi větší nebezpečí než GMO. Směšujete imunitní odezvu organismu na odlišnou krevní skupinu, která je mimochodem určena oligosacharidy, a na bílkoviny, které se nejprve rozloží v trávicím traktu. Samozřejmě nechci tvrdit, že popisované riziko neexistuje vůbec. U některých jedinců přece pozorujeme i alergické reakce na některé proteiny, které jsou běžnou součástí stravy již dlouhou dobu. Provedené studie však neukazují, že riziko požívání geneticky modifikovaných organismů by bylo vyšší. Dle mého mínění ho značně zveličujete na základě pocitů a nemáte k tomu žádné racionální podklady. Docela by mě zajímala nějaká hodnověrná studie na téma vliv požívání geneticky modifikovaných organismů na alergie, o čemž hovoříte jako o hotové věci. Nic takového prokázáno nebylo.
Čtenář Zephir 29.1.2008: Co mi vadí na klonování jsem již přece uvedl. Je to riziko konzumace tkání, u nichž nastartovaly vzhledem k jejich biologickému stáří degenerativní a mutagenní procesy, jako u velmi starých zvířat. Zvířata samotná jsou choulostivější vůči infekcím a jejich maso tak bude v průměru obsahovat ještě víc antibiotik, než současná přešlechtěná hospodářská zvířata. O sóje, GMO a současné patálii se včelami se v téhle souvislosti nebavím a jsem si jist, že kdybych vám na to odpověděl, zase se mě zeptáte, jak to souvisí s klony...;-) Samozřejmě, že se vyjadřuji na základě svých pocitů, ale on nakonec ani tu patálii s masokostní moučkou nikdo z oficiálních vědeckých kapacit nepředvídal. Takže teď jen extrapoluji ze své zkušenosti, co se asi tak může stát, když začnu konzumovat potraviny z takového zdroje. Riziko je pravda malé, ale úplně nulové taky není.
akademon.cz 29.1.2008: Jenže klonovaná zvířata nejsou určena k přímé konzumaci, nýbrž ke šlechtění plemenných jedinců. Pojídat budeme teprve jejich normálně narozené potomky…
Čtenář Zephir 30.1.2008: No comment...;-)
