Velmi zajímavý akumulátor, který může najít uplatnění při skladování elektřiny, vynalezl tým prof. Donalda Sadowaye z MIT (Massachusetts Institute of Technology). Tvoří ho tři nemísitelné vrstvy taveniny, které se výrazně liší hustotou. Dole se nachází elektroda z roztaveného antimonu, nad ní sulfid sodný s rozpuštěným antimonidem hořečnatým Mg3Sb2 a úplně nahoře nejlehčí vrstva tekutého hořčíku jako druhá elektroda. Při nabíjení se hořečnaté ionty z elektrolytu redukují na kovový hořčík, jež díky své lehkosti stoupá vzhůru. Antimonidové aniony se oxidují na kovový antimon, který klesá dolů. Elektrolytu ubývá a elektrody narůstají. Při vybíjení probíhají reakce přesně opačně, přibývá elektrolytu a ubývá elektrod. Schéma vidíme na obrázku. Velkou výhodou nového zařízení je, že pracuje s proudovými hustotami asi desetkrát většími než současné typy akumulátorů. Díky důvtipné konstrukci založené na rozdílu hustot je velmi stabilní a jeho výroba není obtížná. Rovněž nedochází k opotřebení během cyklů, protože kapalina žádnou strukturu nemá a nemůžeme ji tedy poškodit. Vynálezce předpokládá, že do pěti let bude jeho produkt na trhu.
28.12.2014: Snížit pracovní teplotu akumulátoru ze 700oC na 450oC se jeho tvůrcům podařilo tak, že hořčík nahradili lithiem a antimon slitinou antimonu a olova.
24.3.2016: Další zajímavý akumulátor vyvinutý prof. Sadowayem a jeho kolegy z MIT tvoří elektrody jednak z taveniny vápníků a hořčíku v různých poměrech, jednak z bismutu nebo antimonu. Jako elektrolyt slouží roztavená směs chloridu lithného LiCl a chloridu vápenatého CaCl2.
