Parazitický prvok Toxoplasma gondii ovlivňuje chování svého hostitele nejspíše prostřednictvím acetylace lysinu v astrocytech, což jsou velké rozvětvené hvězdicovité buňky s dlouhými výběžky, které podpírají a vyživují mozkové neurony. Jedním svým výběžkem se dotýkají jeho povrchu, druhým přiléhají na stěnu krevní kapiláry. Na základě svých výzkumu k tomu dospěl prof.William J.Sullivan se svým týmem z z lékařské fakulty Indiana University. Lysin je jedna ze základních aminokyselin, které se podílejí na stavbě bílkovin. Po jejich syntéze uvnitř buňky dochází ještě k chemické modifikaci bílkovin, a to navázáním nejrůznějších funkčních skupin, např. methyl skupiny -CH3. Jednou možností je i navázání acetylové skupiny CH3(C=O)-, která je odvozena od kyseliny octové. Uvnitř našich buněk k tomu běžně dochází. T. gondií ovlivňuje aktivitu enzymů, která za to zodpovídají. V důsledku toho se acetyluje až dvakrát více lysinu než v neinfikovaných buňkách. Strukturu aminokyseliny lysinu (vlevo) a acetylovaného lysinu (vpravo) si můžeme prohlédnout pomocí linku z obrázku. Na obrázku samotném vidíme mikroskopický snímek aktivního stádia prvoka Toxoplasma gondii obarveného Giemsovým roztokem. Délka buněk na obrázku se pohybuje v rozmezí 4 - 8 mikrometru, šířka 2-3 mikrometry, foto Centers for Disease Control.
akademon.cz 6.5.2009: Acetylace lysinu v bakteriích
prof.Jaroslav Flegr 4.4.2015: Tak masivní změny kdekoli v mozku na chování vliv mít mohou. Je ovšem otázkou, zda je za ty acetylace toxoplasma odpovědná přímo, nebo jen nepřímo – aktivací imunitního systému. I v mozku fungují imunocyty a dosti čile si pomocí lymfokinů „povídají“ s neurony a jinými mozkovými buňkami.
