Jaderným fyzikům z CERNu se po mnoha letech experimentování podařilo připravit atomy antivodíku a uchovat je po dobu 172 ms. Antivodík, tvořený jedním antiprotonem a jedním pozitronem (antičástice elektronu), je těžké uchovat tak, aby se nedostal do styku s normální hmotou. S ní jakákoli antihmota okamžitě zreaguje a zbudou jen fotony gama záření. V reakční nádobě obklopené speciálním osmipólovým supravodivým magnetem v CERNu nejprve vytvořili oblak antiprotonů, který pak smísili s oblakem pozitronů. K udržení vzniklých navenek elektricky nenabitých atomů antivodíku už běžné magnetické pole nestačí. Využili k tomu narůstajících magnetických polí, jimiž působili na spiny antivodíku, takže ho udrželi v nitru reakční nádoby. Přestože atomů antivodíku během experimentu vzniklo pravděpodobně několik milionů, spolehlivě zachytit anihilaci se podařilo jen u 38 z nich. První atomy antivodíku přiravili v CERNu již roku 2002 (akademon.cz 27.2.2002) a od té doby při svých hrátkách s antihmotou dosáhli řady úspěchů – např. se podařilo změřit jeho spektrum. Tyto experimenty mají velký význam pro pochopení vzniku a stavby našeho vesmíru. Stále totiž není jasné, proč v něm je takový nadbytek hmoty nad antihmotou, když v době vzniku by jejich množství měla být totožná.
akademon.cz 9.5.2011: Po patnácti letech výzkumů a experimentů se fyzikům v CERNu podařilo uchovat atomy antivodíku po dobu skoro 17 minut, což je neuvěřitelně dlouhá doba.
akademon.cz 14.3.2012: Fyzikům z CERNu se podařilo změřit mikrovlná spektra antivodíku. Při ozáření antivodíkových atomů mikrovlnami vhodné vlnové délky dojde ke změně jejich magnetického momentu, takže mohou uniknout z magnetické pasti, která je chrání před stykem s normální hmotou. Jejich anihilaci (zničení) při kontaktu s normální hmotou můžeme detekovat.
