Norsko-americký biologický tým z Univesity of Arizona a Universitetet for miljo- og biovitenskap (Norská univerzity věd o živé přírodě) vedený doc.Gro Amdam zjistil, že fungování nervové soustavy starších včel se zlepší poté, co se znovu dostanou do styku s larvami. Ing. Dalibor Titěra CSc z Výzkumného ústavu včelařského, s.r.o. v Dolu k tomu dodává: Paní Amdam známe osobně, je to seriózní laboratoř. U včel je dělba práce tradičně spojována s věkem. Literatura popisuje tzv. mladušky, tedy včely do tří týdnů stáří, jako úlové včely, které se starají o plod. Starší včely, létavky, nosí z venku potravu. Ty kategorie ale nejsou striktní a přechody mezi nimi, jako i mezi dalšími subkategoriemi jsou velice flexibilní - reagují na podmínky.Například, když uprostřed zimy spadne strom, včely jsou schopny se přeskupit a "vyhecovat se" k postavení nových plástů, přestože to vůbec neodpovídá normálním podmínkám, věkovým a hormonálním. Podobně, když včelstvo přijde díky drsnému chemickému postřiku o většinu létavek, ihned se rekrutují z jiných skupin, atd. Tento experiment byl postaven opačně, byly odejmuty mladušky a létavky se dokázaly postarat o plod. Věřím tomu, to lze reprodukovat. Jak se to ale odráží v mozkových funkcích a dokonce peptidech je obtížné posoudit. Takto zaměřené laboratorní experimenty jsem viděl v Toulouse. Čínský expert má napojenou kameru přes imerzní objektiv na dírku do hlavy živé včely a přes fluorescenci vidí, která glomerula se rozsvítí, když si včela čichne příslušné vůně.
Legenda k obrázku: Včela medonosná (Apis mellifica): 1 – trubec, 2 – královna, 3 – dělnice. V levé části jsou znázorněny jejich nohy ve větším zvětšení: a – košíček, b – kartáček pro sběr pylu.
Stránka výzkumného ústavy včelařského.
