Od doby, kdy byly popsány tři základní druhy RNA, totiž ribosomální rRNA, informační mRNA a transferová tRNA, uplynulo více než 40 let a po období intenzivného studia těchto RNA včetně schopnosti RNA se sama reprodukovat a fungovat jako enzym (tzv. ribozymy) se v posledních letech objevuje stále více funkcí pro různé mikroRNA čili miRNA. Tyto RNA se přepisuhjí v jádře jako části delších molekul RNA (až 1000 nukleotidů) do vlásenek o 70-100 nukleotidech specifickou ribonukleázou zvanou Drosha. Tyto vlásenky se transportují do cytoplasmy a tam jsou dále štěpeny ribonukleázou zvanou Dicer na miRNA o délce 19-23 nukleotidů. U živočichů se tyto miRNA vážou na specifické sekvence v mRNA, které tak zůstávají nepřeloženy na protein. Díky pokročilým technikám mapování bylo už definováno 1345 různých miRNA, z toho v octomilce 78, v hlístici 116, ve slepici 121, v člověku 207, v myši 214, v potkanu 186, v zebřičce 30, v huseníčku 111 a v rýži 125. Nejnovější případ je zjištění, že mikroRNA zvaná miR-375 reguluje tvorbu myotrofinu, který řídí poslední fázi sekrece, exocytozu, insulinu, což je záležitost významná pro udržování určité hladiny cukru v krvi.