![Neuronální oscilace (mozkové vlny), na ose x je čas v sekundách, Hugo Gambo [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)].](/Article/ImageDetail?name=Vylepsime%20pamet%20elektrinou&source=0419&imageLink=source/obr/mozkovevlny.png "Neuronální oscilace (mozkové vlny), na ose x je čas v sekundách, Hugo Gambo [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)].")
Podstatného zlepšení krátkodobé paměti dosáhneme elektrickou stimulací mozku pomocí elektrod na kůži lebky. Naše krátkodobá nebo též pracovní paměť začíná upadat na přelomu dvacátých a třicátých let věku. Situace, kdy si najednou nemůžeme vzpomenout, co jsme to chtěli říci nebo proč jdeme nakupovat, způsobuje právě zhoršování krátkodobé paměti. Po šedesátce dosáhne degradace takového stupně, že může způsobovat kognitivní problémy. Příčinou je zhoršená koordinace mezi jednotlivými skupinami mozkových buněk (neuronů).
Pokusné osoby měly za úkol určit nevelké rozdíly mezi obrázky, které viděli krátce po sobě. Netřeba zdůrazňovat, že skupina dvacetiletých dosáhla podstatně lepších výsledků než skupina šedesáti a sedmdesátiletých. Vhodná elektrická stimulace mozků seniorů trvající 25 minut rozdíly zcela vyrovnala. Drážděním mozku je třeba dosáhnout synchronizace mozkových vln γ a θ.
Mozek produkuje řadu elektrických signálů o různých frekvencích. Typická frekvence pro γ vlny je 40 Hz, θ vlny 6 - 10 Hz. Porovnání různých typů neuronálních oscilací vidíme na obrázku. I když záznamy elektrické aktivity mozku využíváme při výzkumu i diagnostice, zdaleka ještě nemáme jasno, jaké procesy mozkové vlny přesně odrážejí.
