Klimatické modely zásadně podceňují množství prachu v atmosféře, takže přeceňují ohřev Země způsobený skleníkovým jevem. Sledování proudění prachu ukazuje, že v atmosféře nacházíme čtyřikrát více prachových částic o průměru větším než 0,5 mikrometru (coarse mineral dust), než s čím počítají modely klimatu. Celkem ho v atmosféře poletuje 17 milionů tun. V důsledku toho přeceňují současné klimatické modely ohřev Zeměkoule o 0,15 W/m2. Celkem by díky lidmi vyprodukovanému oxidu uhličitému mělo na zemském povrchu zůstat o 1 W/m2 více, takže chyba způsobená minerálním prachem je dosti významná. Hlavním zdrojem minerálního prachu je Sahara, lidé ho dodávají asi 30%.
