Tisková zpráva AV ČR: Ve čtvrtek 13. května 2010 byla v prostorách Knihovny Akademie věd ČR předána již počtvrté tři Stipendia L’Oréal Pro ženy ve vědě ve výši 200 000 Kč. Získaly je RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D., doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. a Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. Stipendia tvoří součást mezinárodního programu For Women In Science na podporu žen pracujících ve vědě. Slavnostní večer proběhl za účasti předsedy Akademie věd ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., pana Ing. Milana Kuny, vedoucího tajemníka Sekretariátu České komise pro UNESCO a pana Marco Fabiena, generálního ředitele společnosti L’Oréal Česká republika.
Předsedkyně odborné poroty prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. ocenila všech rekordních 52 přihlášených vědeckých prací mladých badatelek, z nichž některé byly dle mínění porotců na opravdu špičkové světové úrovni. V letošním roce obdržely laureátky stipendium ve výši 200 000 Kč. Ve čtvrtém ročníku shromáždil sekretariát České komise pro UNESCO celkem 52 platných přihlášek mladých badatelek z celé České republiky, což potvrzuje od vzniku udělování stipendia v České republice neustále velmi vysoký zájem – celkem je to od začátku programu 140 přihlášených. Letošní věkový průměr žadatelek je 31 let a více než polovina přihlášek přišla z vědeckých pracovišť v Praze. Mezi dalšími jsou vědkyně například z Ostravy, Brna, z Jižních Čech nebo Olomouce. Pravidla stipendijního programu umožňují odborné porotě vybrat každoročně pouze tři laureátky. V letošním roce se však porota a pořadatelé programu Pro ženy ve vědě rozhodli vyzdvihnout vysokou kvalitu a úroveň přihlášených prací tím, že 6 dalších prací ocenili formou Čestného ocenění poroty.
RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D. (věk 35 let) byla oceněna za práci „Interakce buněk s nano-materiály - Nové perspektivy pro implantologii a bioelektroniku“. V rámci široké spolupráce s pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd se zabývá interakcemi lidských buněk s různými nano-materiály. Používá jak buněčné linie (např. osteoblasty), tak primární kultury kmenových buněk, které pěstuje na materiálech jako jsou uhlíkové nanotuby, nanokrystalický diamant a další. Zjišťuje míru jejich biokompatibility a posléze jejich osteoinduktivní (stimulují růst kosti) a osteokonduktivní (podporují následný růst kosti) potenciál, které vedou k lepší (snadnější, rychlejší) integraci implantátu do kosti. Její oblíbenou knihou je Žízeň po životě od Irvinga Stonea. Z vlastností si nejvíce cení spolehlivost a upřímnost, prominout dovede nedochvilnost a oblíbenou činností je četba nevědecké literatury. Její představa štěstí je být obklopena zdravou rodinou v přírodě za slunného dne. Jejím oblíbeným hrdinou je dr. House. Jejím mottem je: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Jako hostující vědec se účastnila pobytů na univerzitách v Drážďanech a v Cambridge. Jejím pracovištěm je Ústav dědičných metabolických poruch,1. lékařská fakulta, UK v Praze.
Další oceněnou mladou vědkyní je doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. (věk 35 let). Porotu přesvědčila svou prací z oboru matematiky, „Fučíkovo spektrum a systémy se skákajícími nelinearitami“. Fučíkovo spektrum je celosvětově používaný termín moderní matematické analýzy pojmenovaný po českém matematikovi Svatoplukovi Fučíkovi. Fučíkovo spektrum a jeho konkrétní struktura úzce souvisí s vlastnostmi systémů s tzv. skákajícími (nebo též asymetrickými) nelinearitami. Skákající nelinearitu můžeme nalézt u řady aplikací, mezi nejznámější však patří kmitavé chování visutých mostů. Matematické modelování těchto systémů a studium jejich nelineárního chování bylo inspirováno zřícením mostu Tacoma Narrows Bridge, ke kterému došlo v roce 1941. Na počátku jejího výzkumu společně s kolegy studovala různé zjednodušené modely visutých mostů a částečně se jí podařilo zodpovědět dvě základní otázky: za jakých podmínek jsou oscilace mostu v jistém smyslu „malé a stabilní“ a pro jaké hodnoty mostních parametrů můžeme pozorovat „nebezpečné“ chování. V současné době se věnuje především studiu tohoto pojmu a zkoumá obecné vlastnosti Fučíkova spektra u různých systémů a modelů. Protože jí v současnosti už zbývá čas jen na odbornou literaturu a knížky pro děti, je její oblíbenou knihou Pipi Dlouhá Punčocha. Jejím mottem je: „Většina problémů má jednoduché řešení.“ Ráda relaxuje s rodinou a její představu štěstí naplňuje zdravá rodina. Jejím současným pracovištěm je Katedra matematiky na Západočeské univerzitě v Plzni. Je vdaná a má dvě děti.
Třetí oceněnou laureátkou je Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. (věk 32 let). V rámci projektu, ve kterém se zabývá studiem buněčné signalizace, bude testovat několik proteinů a jejich transmembránové domény, u nichž se předpokládá, že mají zásadní vliv na uspořádání membránových lipidů do izolovaných struktur, tzv. raftů. Předpokládá, že právě tyto rafty jsou zodpovědné za prvotní spouštěcí mechanismus signalizačních kaskád. Jednou z testovaných látek je podjednotka B choleratoxinu, o níž je známo, že asociuje s pěti molekulami membránového lipidu, gangliosidu GM1, a že její interakce s modelovými biologickými membránami dává za vznik mikroskopické fázové separaci membránových lipidů a tedy i proteinů, které s jednotlivými fázemi asociují. Její práce nese název „Využití dynamické saturační optické mikroskopie a časově rozlišené fluorescenční korelační spektroskopie ke studii membránových raftů“. Prozradila na sebe, že prvním stimulem, který ji přivedl k vědě, byla učitelka chemie na základní škole, později různé středoškolské olympiády a letní soustředění, na kterých zažívala spoustu legrace. A právě tato legrace byla rozhodující i pro její volbu vědecké kariéry. Její oblíbenou hrdinkou je mimo jiné Malá čarodějnice z pohádky Havran z kamene od Tomáše Pěkného. Její motto zní: „I keep six honest serving men, They Taught me all I Knew. Their names are What and Why and When, And How and Where and Who. (Šest věrných mužů slouží mi, vše, co vím, od nich mám, jejich jména jsou Co, Kdo, Kdy a Proč a Jak a Kam.) Rudyard Kipling. Pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Akademii věd v Praze.
