Byť zavedení školného na vysokých školách je ve své podstatě dobrou myšlenkou, zatím se během koaličních jednání rodí paskvil. Představa, že školné začnou absolventi vysokých škol a univerzit platit až v okamžiku, kdy výše jejich platu přesáhne průměrnou mzdu, může snad potěšit jen duši rozeného byrokrata. Aby takový projekt mohl fungovat, bude zapotřebí armády nových úředníků. Bude třeba sledovat, kdy výše příjmu absolventů přesáhne výši průměrné mzdy, ale i kdy klesne pod ní. I doktor může ztratit zaměstnání a je najednou bez příjmu. Taková situace se může opakovat během splácení školného i několikrát. Do špicování absolventů vysokých škol, kteří odjedou do ciziny, bude zřejmě nutné zapojit ministerstvo zahraničí, zastupitelské úřady a nejspíš i rozvědku ?. A jak se na sledování výše platů konkrétních osob bude dívat Úřad pro ochranu osobních údajů? Možná by bylo dobré přestat z každé maličkosti dělat politikum, jak je u nás dobrým zvykem, a nechat na vysokých školách samotných, zdali a jak budou či nebudou vybírat školné.
Odložená platba školného je zřejmě úlitbou levicovým stranám, které argumentují tím, že školné by mohlo znemožnit přístup ke studiu nadaným lidem z chudých rodin. Je zajímavé, že sociální demokraté a komunisté neprojevují tuto dojemnou péči u ostatních nákladů na studium, jichž je školné pouze malou částí. Studenti přece musí hradit své živobytí během studia, které leckdy zahrnuje i bydlení, dále nákup nejrůznějších pomůcek, knih, skript. Bez notebooku se v dnešní době nejspíš neobejde žádný student. Různé poplatky se platí vysoké škole už nyní. Stranou nemůže ponechat ani náklady obětované příležitosti. Kdo studuje, nemůže vydělávat. Uvážíme-li, že čerstvě nastoupivší středoškolák by mohl pracovat za 10 tisíc korun měsíčně čistého, vysokoškolák během jediného roku studia přijde o 120 tisíc Kč, tedy šestinásobek nejvyššího navrhovaného školného. Má-li někdo skutečně zájem o to, aby nadané děti z chudých rodin mohli studovat na vysokých školách, což je nepochybně žádoucí, měl by řešit celou problematiku nákladů na studium a nikoliv demagogicky bojovat proti školnému.
Pan P. Trávník 22.6.2010: Zcela s Vámi souhlasím.
Čtenář Vrrrrr! 22.6.2010:Proč je u některých článků uveden autor a u jiných ne? Proč by v budoucnu nemohl vysokoškolský student zaplatit své školné formou progresivní daně ze svého budoucího platu? Proč by se školné nemohlo vybírat jen při opakovaném ročníku nebo až při dalším studiu nového oboru? Forma progresivní daně by mohla zrušit základní školné na vysokých školách netrvalo,protože by bylo stále průběžně hrazeno z tohoto přijmu. Je jasné, že by všichni úspěšní neutekli do daňových rájů, na převážnou většinu tam ne ně nečekají s otevřenou náručí. Všem dosavadním co vystudovali VŠ to hradil stát, je o nich nefér požadovat to od těch budoucích a snažit se přitom vyhnout to progresivní daní ze svého platu to vrátit!!!
akademon.cz 22.6.2010: Na Vaše otázky se pokusím odpovědět postupně:
1.Proč je u některých článků uveden autor a u jiných ne? Na konci stránky www.akademon.cz je uvedena tato věta: "Autorem nepodepsaných příspěvků je vydavatel RNDr.Ondřej Dvořák, CSc.", kteá myslím autorství příspvěvků v akademonu.cz plně objasňuje.
2.Proč by v budoucnu nemohl vysokoškolský student zaplatit své školné formou progresivní daně ze svého budoucího platu? Jakékoli opožděné platby bude pro vysokou školu velmi obtížné vybírat. Absolventi se vůbec nemusí skrývat v daňových rájích, stačí, když odjedou na Slovensko a školu nebudou informovat. Budou-li školné formou daně vybírat finanční úřady, narazí na stejné problémy a školné se prostě stane příjmem rozpočtu a daní za vzdělání. Vysokoškolská studia i teď hradí stát jen zčásti, nemalou měrou si je hradí studenti sami nebo jejich rodiče.
3.Proč by se školné nemohlo vybírat jen při opakovaném ročníku nebo až při dalším studiu nového oboru?? To je docela dobrý model, ke kterému se kloní řada vysokoškolských pedagogů. Bohužel se o něm neuvažuje.
Pan T.Nemec 22.6.2010: Nechci s váma polemizovat o samotném školném. Ale pokud jde o způsob výběru odloženého školného, resp. o vaše argumenty, mám pocit, že vycházíte z toho, že všichni lžou a že je nutné lidi špiclovat. Každý občan podává daňové přiznání (nebo jeho zaměstnavatel) a tak stačí, že do něj uvede, že mu vznikla povinnost platit školné a prostě jej najednou nebo v měsíčních splátkach zaplatí. Nepotřebujete další úředníky, nepotřebujete nic sledovat. A když někdo uvede v přiznání nižší příjem, již dnes je to daňový únik.
Pan J.Langr 24.6.2010: Plně s vámi souhlasím pane Dvořáku. Stále vymýšlíme složité konstrukce jak platit školné, které se pak při zjištění složité praxe odloží na neurčito. Dnešní úroveň znalostí vysokoškoláků je všeobecně nižší, což koreluje s počtem vysokých škol a počtem studentů. Soukromé vysoké školy nutně potřebují studenty, jinak zaniknou. Podle toho se odvíjí úroveň výuky na těchto školách. Proto je rozumné ať si sama škola stanoví výši školného, které je placeno přímo škole a studenti si sami půjčí peníze od banky.
