Internetový bulletin Svět biotechnologií únor 2010: Dne 2. března 2010 udělila Evropská komise povolení ke komerčnímu pěstování GM bramboru Amflora. Jedná se o první povolení k pěstování GM plodiny od roku 1998. Tehdy se autorizace pěstování transgenních plodin v Evropě zastavila. Geneticky modifikovaný brambor s názvem Amflora vyvinul německý chemický koncern BASF. Běžný brambor má škrob složen přibližně ze tří čtvrtin amylopektinu (větvený polymer glukosy) a jedné čtvrtiny amylózy (lineární polymer). Transgenní odrůda Amflora obsahuje pouze amylopektin. Organizaci Greenpeace se to nelíbí. Konkrétně její poradkyně Mgr. Magdalena Klimovičová říká:„Je šokující, že jedním z prvních oficiálních úkonů nové Komise je autorizace GM plodiny, která představuje riziko pro životní prostředí a zdraví. U odrůdy Amflora jsou totiž využity selekční markery, které mohou vést k rezistenci na antibiotika neomycin a kanamycin. Uvolnění GM bramboru firmy BASF by tak mohlo přispět ke zvýšení bakteriální rezistence vůči významným lékům na závažné choroby.“ Potud citace. Po udělení povolení Evropskou komisí vyzývá tedy organizace Greenpeace jednotlivé členské státy Unie, aby vůči GM odrůdě Amflora uplatnily národní zákaz.
„Veřejnost by se měla bránit proti ohlupování“ říká prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. předseda Sdružení BIOTRIN a emeritní profesor přírodovědecké fakulty UK a dále vysvětluje: „Komise EU schválila k pěstování a jako krmivo odrůdu průmyslového bramboru významnou pro náš venkov. Stala se však cílem agresivní propagandy, která na nás pouští strašidla. Námitky jsou postaveny na ideologických, nikoli faktických podkladech hlásaných tzv experty z Greenpeace. Záminkou pro zákaz pěstování je to, že v buňkách bramboru Amflora je z technických důvodů přítomen gen, který určuje jejich necitlivost k antibiotiku kanamycinu. Jinými slovy hlásají, že tento gen by z bramboru mohl přejít na choroboplodné bakterie, které by pak odolávaly léčbě antibiotiky. Proč je strašení tímto genem nesmysl? Pádné důvody jsou dva. V první řadě gen resistence na kanamycin je obsažen přirozeně v pěti až deseti jedincích ze sta bakterií žijících v ornici. Z půdy se takové bakterie dostávají na plodiny, do vody, do vzduchu a my je běžně jíme. Proto hygienické normy reálně povolují až deset milionů různých půdních bakterií v gramu naší potravy. Z těchto počtů vyplývá, že denně sníme v bakteriích kolem sta milionů genů určujících necitlivost na kanamycín. Druhým důvodem, proč je strašení genem resistence na kanamycin nesmysl je skutečnost, že zatímco přechod genů z bakterie do bakterie je poměrně snadný, přechod genů z rostliny do bakterie ještě nikdo nedokázal, ač se o to mnozí snažili. Nebezpečí přenosu genu z GM bramboru do nějaké choroboplodné bakterie je tedy nereálné. Pro naše bramboráře představuje Amflora vhodnou příležitost, protože po jejím chemickém zpracování se používá jako aviváž v textilním a papírenském průmyslu. Rozvoj škrobáren může být pro venkov také vítaným příspěvkem k tvorbě nových pracovních míst. Čtyřicet předních evropských odborníků vědeckého panelu EFSA a další příslušné orgány EU konstatovaly, že brambor Amfora nepředstavuje žádná rizika pro přírodu, lidi ani zvířata. Doufejme tedy, že česká vládnoucí garnitura ani spotřebitelé nepodlehnou výzvám a nátlaku Greenpeace k národnímu zákazu této GM plodiny ani jiným politickým tlakům. Pro moderní biotechnologie by bylo přínosem, kdyby při novém obsazení funkcí v Evropské Komisi neměla šanci placená anti-GMO kampaň této organizace.
