Gerard Cheshire z University of Bristol tvrdí, že identifikoval jazyk a rozluštil abecedu Voynichova rukopisu. Výsledky publikoval v nepříliš známém, byť recenzovaném vědeckém časopise Romance Studies. Zvláštní je, že publikace má jediného autora, což je v dnešní době extrémně neobvyklé. Všechna předchozí rozluštění ohlášená jinými autory nepřežila následnou kritickou revizi. Existuje i názor, že rukopis žádné informace neobsahuje, že jde jen o nesmyslné řetězce znaků, anebo že autorem je Voynich sám.

Voynichův rukopis je ilustrovaná kniha psaná neznámými znaky v neznámém jazyce. Radiokarbonová analýza použitého pergamenu klade jeho vznik do let 1404 - 1438. Pojmenování nese po knihkupci, antikváři, revolucionáři, chemiku a lékárníkovi Wilfridu Voynichovi, který rukopis získal v Itálii roku 1912. V současnosti ho vlastní Yaleova univerzita, kde ho najdeme pod označením MS 408. Zájem záhadologů i vědců přitahuje již desítky let.

Shrňme si, co o Voynichově rukopisu tvrdí Cheshire: Kromě nemnoha latinských slov a zkratek je Voynichův rukopis napsán odjinud neznámými symboly, které přibližně odpovídají písmenům latinské abecedy. Nenajdeme v ní zdvojené souhlásky ani klasická interpunkční znaménka, která zastupují symboly. Pro změnu ve Voynichově rukopisu nacházíme násobné samohlásky, od dvouhlásek až po na pětihlásky. Rukopis sestavila na ostrově Ischia v Neapolském zálivu v první polovině 15.století dominikánská jeptiška jako zdroj informací pro Marii Kastilskou, královnu aragonskou (1401 - 1458). Obsahuje informace o rostlinných přípravcích, léčivých koupelích a astrologii vztahující se k ženské mysli, tělu, početí a rodičovství. Součástí rukopisu je i dobrodružné vyprávění o plavbě lodi, jež zachránila přeživší po sopečném výbuchu v Tyrhénském moři, které začíná 4.února 1444. Napsán je starým románským jazykem, protorománštinou.

Protorománština vznikla ve Středomoří z latiny a dalších místních jazyků v raném středověku po pádu Západořímské říše a byla velmi rozšířená. Žádné písemné záznamy nezůstaly, protože veškeré listiny se tehdy vyhotovovaly v latině. Postupně z něj vznikly současné románské jazyky, např. italština. Proč jeptiška použila ve 15. století stovky let mrtvý jazyk, Cheshire vysvětluje odlehlostí ostrova Ischia.

Na konečný verdikt si budeme muset ještě počkat.